Centrální banka úrokové sazby nezměnila, zhoršila výhled ekonomiky

Základní úroková sazba je na současné úrovni od června, kdy se zvýšila o čtvrt procentního bodu. Tehdy to bylo první zvýšení sazeb po čtyřech letech. Dnešní rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekávání finančního trhu.

Bankovní rada vidí v české ekonomice převažující rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po dnešním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Pro zachování sazeb na 3,75 procenta hlasovalo všech sedm členů rady.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Bankovní rada ponechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, činí 4,75 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,75 procenta.

Nová makroekonomická prognóza ČNB počítá s tím, že v příštím roce hospodářský růst Česka zrychlí na 2,7 procenta. Prognóza se proti květnu nezměnila. V roce 2028 by mělo tempo růstu mírně zpomalit na 2,5 procenta. Průměrná inflace by příští rok měla dosáhnout 2,5 procenta, v roce 2028 tempo růstu spotřebitelských cen podle centrální banky zvolní na 2,4 procenta.

V nejbližších měsících prognóza očekává zrychlování meziroční inflace. Po červencových 1,7 procenta by v srpnu měla dosáhnout 1,9 procenta a v září 2,2 procenta. Meziroční inflace by měla kulminovat v závěru roku. „Podle nové prognózy se inflace na přelomu letošního a příštího roku přechodně mírně zvýší,“ řekl Michl.

Zvýšená dlouhodobě zůstává také jádrová inflace, která je očištěná o regulované ceny a kolísavé položky, zejména potraviny a energie včetně pohonných hmot. Michl dnes připomněl, že se pohybuje těsně pod třemi procenty. „Trvalejšího snížení jádrové inflace lze dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou,“ dodal.

Kurz koruny vůči euru má podle prognózy zůstat v příštích letech stabilní. Letos by měl v průměru činit 24,30 Kč/EUR, v příštím roce koruna mírně oslabí na 24,40 Kč/EUR a v roce 2028 se kurz vrátí na letošní úroveň. Proti předchozímu odhadu se očekávání vývoje kurzu nezměnilo.

Červnové zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu přineslo podle Michla žádoucí zpřísnění měnových podmínek. Do budoucna se bankovní rada zaměří na vyhodnocování nových dat o vývoji ekonomiky s cílem zajistit, aby inflace zůstala stabilizovaná v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB.

Za proinflační riziko označil Michl zejména růst peněz v ekonomice vyvolaný úvěry pro domácnosti nebo pro stát. V letošním roce by měl schodek státního rozpočtu činit 310 miliard korun. Pro příští rok vláda zatím plánovaný schodek nezveřejnila, premiér Andrej Babiš (ANO) pouze uvedl, že bude významně pod 400 miliard korun.

Dalšími inflačními riziky jsou podle ČNB pokračující rychlý růst mezd, napětí na trhu práce či setrvalé zdražování služeb. Ve směru nižší inflace by naopak mohl působit slabší ekonomický výkon zemí eurozóny. Bankovní rada bude pečlivě sledovat i ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.

Dnešní rozhodnutí zachovat základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta finanční trhy očekávaly. „Takové drama jako v červnu tentokrát zasedání ČNB nenabídlo. Rozhodnutí bylo v souladu s naší predikcí a rovněž s odhady dalších analytiků,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Nedávná data poskytla centrální bance prostor pro ponechání úrokových sazeb beze změny, řekl ČTK hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Ale její komunikace by měla zůstat naladěna na potřebu přísnější měnové politiky, a to nejen kvůli cenám ropy. Proti zvýšení hovoří nepřesvědčivý výkon ekonomiky, pro vyšší úrokové sazby naopak stále vysoká jádrová inflace, rostoucí mzdy, na které nestačí produktivita, a silná úvěrová aktivita, dodal.

Analytik společnosti Žitný & partneři Bohumil Žitný ve výhledu příštích měsíců očekává, že ČNB ponechá sazby beze změny. Pokud inflace zůstane pod kontrolou a nezhorší se výrazně geopolitická či ekonomická situace, mohla by podle něj centrální banka přistoupit k dalšímu mírnému snížení sazeb v první polovině příštího roku.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}