Aktualizace: 11.03.2024 16:15
Praha – Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46.000 Kč. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16.000 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, kterou ČTK poskytla investiční platforma Portu.
Průměrný důchod byl v prosinci 2021 podle údajů Českého statistického úřadu 15.453 Kč, v prosinci 2022 pak 18.098 Kč. Společnost Picodi, na kterou se Portu odvolává, uvádí čistý průměrný důchod. Průměrný starobní důchod v Česku se podle odhadů České správy sociálního zabezpečení v lednu 2024 po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19.438 korun.
Za norskými důchodci následovali podle analýzy švýcarští penzisté s důchodem téměř 44.000 korun a dále obyvatelé USA s částkou přes 38.000 korun. Nejhůře na tom byli důchodci na Ukrajině, v Moldavsku a Albánii.
„To, že mají Norové téměř trojnásobně vyšší důchod než Češi, ještě neznamená, že si za něj mohou koupit třikrát více. V Norsku může být některé zboží i služby násobně dražší, a tak na tom mohou být důchodci na různých úrovních žebříčku podobně,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
Nejlepší poměr cen potravin a důchodů Picodi zaznamenala v Norsku, Rakousku a Francii. V těchto zemích tvoří základní koš potravin okolo 14 procent průměrného důchodu. Česko bylo na devatenácté pozici, když potravinový koš tvořil 23,5 procenta průměrného důchodu. To odpovídá i číslům Českého statistického úřadu, podle kterého byl pro důchodce poměr výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje a celkových výdajů 22,6 procenta. Nejhůře na tom v tomto srovnání byli penzisté v Albánii, Bělorusku a na Ukrajině, kde na koš základních potravin spotřebovali 73, 77 a 85 procent důchodu.
Podle správy společnosti Mercer, která sleduje a vyhodnocuje stav jednotlivých penzijních systémů 47 států podle adekvátnosti, udržitelnosti a integrity, mělo v roce 2023 nejlepší penzijní systém Nizozemsko, následované Islandem a třetím Dánskem. Nejhůře na tom naopak byly Argentina, Filipíny a Indie. Česko v žebříčku nefiguruje.
„Různorodost důchodových systémů odráží rozmanitost ekonomických, sociálních a politických kontextů jednotlivých zemí. Každý systém má své výhody i nevýhody a je důležité neustále hledat inovativní řešení, která zajistí důstojné stáří pro všechny občany v rámci udržitelných a spravedlivých systémů,“ uzavřel Raška.
Prezident ČR Petr Pavel chce moderovat diskusi vlády a opozice nad sporným návrhem důchodové reformy. Mezi hlavními problémy návrhu jmenoval prezident stanovení věku odchodu do důchodu, předčasné odchody u náročných povolání a jejich definice. Důchodová novela upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, snížení výpočtu nových důchodů či dřívější penzi pro náročné profese.
