Rusko zaútočilo na přístav Izmajil, úřady hlásí dva mrtvé v Oděské oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajině by stačilo pět procent protiraketových střel pro systémy Patriot ze zásob v amerických muničních skladech, aby přečkala útoky ruských raket během nadcházející zimy. „Pokud nám prodají deset procent, zničíme všechny ruské balistické rakety. K dnešnímu dni máme jedno procento,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Zatímco počet protiraketových střel, které má Ukrajina k dispozici, oproti loňsku klesl na dvě pětiny, počet raket, které má Rusko k dispozici každý měsíc, se zdvojnásobil, dodal.

Americké zásoby se v důsledku války rozpoutané prezidentem Donaldem Trumpem proti Íránu výrazně snížily. Odborníci na konci července odhadli, že USA mají asi 800 raket pro protivzdušnou obranu, zatímco před válkou jich bylo přibližně 3100. Ukrajina údajně obdržela 600 střel, poznamenala agentura DPA.

Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) na konci července odhadli, že USA mají v zásobách stále 800 raket protivzdušné obrany. Podle nich jich před íránsko-iráckou válkou bylo asi 3 100. Ukrajina údajně obdržela 600 raket protivzdušné obrany.

Izmajil je největší ukrajinský přístav na řece Dunaj, která zde tvoří hranici s Rumunskem. Tento přístav v deltě Dunaje slouží jako terminál zejména pro vývoz ukrajinského obilí, ale i dalších komodit. Rusko, které vede proti Ukrajině už bezmála čtyři a půl roku ozbrojenou agresi, na tento strategický cíl útočí často.

Rusko, největší světový vývozce pšenice, a Ukrajina, která také patří mezi přední světové exportéry zemědělských produktů, v posledních týdnech zintenzivnily vzájemné útoky na zemědělské vývozní terminály a obchodní plavidla v oblasti Černého moře. Kyjev vystupňoval také útoky na tankery s ruskou ropou. Tyto množící se útoky již narušují globální dodávky obilí a ropy a černomořský region se tak stává dalším „úzkým hrdlem“ světového obchodu, napsala už dříve agentura Reuters.

Ukrajina za červenec zaznamenala 35 útoků na lodě kotvící v přístavech, 22 úderů na plavidla na moři a 67 útoků na přístavní zařízení. Za celý loňský rok přitom byla ukrajinská plavidla napadena čtrnáctkrát. Ukrajina naopak v poslední době zaútočila na desítky tankerů podílejících se na obchodu s ruskou ropou s tím, že Moskva z něj financuje své válečné tažení. Moskva i Kyjev tvrdí, že útočí pouze na cíle související s válečným konfliktem.

Ukrajina patří mezi největší světové producenty pšenice, kukuřice a slunečnicových semen a přibližně 90 procent jejího vývozu těchto plodin prochází přes Černé moře. Zemědělství tvoří téměř tři pětiny exportních příjmů Ukrajiny a blokáda jejích přístavů zvyšuje tlak na křehkou válečnou ekonomiku.

Údaje ze středy ukázaly, že vývoz obilí v prvních dvou srpnových týdnech meziročně klesl o 75 procent. Ukrajina letos očekává sklizeň obilí ve výši přibližně 60 milionů tun, což je téměř stejně jako loni. Tentokrát však farmáři nemají velkou naději na úrodu v příštím roce. Bez exportu nemohou získat dostatek peněz na další cyklus sklizně. Zatímco globální referenční ceny obilí v Chicagu dosáhly v červenci nejvyšší úrovně za více než rok v reakci na narušení dodávek přes Černé moře a kvůli obavám z globálního nedostatku, domácí ukrajinské ceny se hromaděním místních zásob propadly, poznamenala agentura Reuters.

Ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol 

Nálet ukrajinských dronů způsobil požár v průmyslové zóně v ruském městě Salavat. Dnes to na síti Telegram uvedl gubernátor Baškirska Radij Chabirov. Později informoval o dvou raněných. Terčem se podle zpráv ze sociálních sítí stala místní rafinérie a zařízení internetového prodejce Wildberries. Útok na Salavat vzdálený od Ukrajiny na 1300 kilometrů potvrdil ukrajinský generální štáb. Ukrajinské drony také vyřadily z provozu rafinérii v Orsku v Orenburské oblasti, která hraničí s Kazachstánem, a v Sevastopolu způsobily výpadek elektřiny.

„Situace je těžká, výbuchy zasáhly klíčovou infrastrukturu, kterou zatím nelze obnovit. Zařízení se dováží. Vzhledem k sankcím potrvají opravy až půl roku. Připravujeme se na nejhorší možný scénář. Budeme se muset spoléhat na dovážené palivo,“ napsal o stavu rafinérie v Orsku gubernátor Orenburské oblasti Jevgenij Solncev. Rafinérii napadly ukrajinské drony v tomto týdnu již podruhé. Gubernátor dnes ujišťoval, že situace je zvládnutelná, nicméně řidiče žádal o trpělivost. Zatím je v provozu 80 procent z 287 benzinek v regionu, dodal Solncev.

„Trosky jednoho z bezpilotních letounů dopadly do průmyslové zóny v Salavatu. Vypukl požár, na místě jsou všechny záchranné složky,“ uvedl nejprve Chabirov. Později napsal, že na Baškirsko útočilo 21 dronů, z nichž 16 sestřelila obrana v Salavatu. Cílem bylo logistické centrum, kde vypukl požár, hašený i za pomoci vrtulníku.

O požáru ve svém blíže neupřesněném objektu informovala také společnost Wildberries.

Útok na jeden z největších petrochemických závodů v Rusku, Gazpromněftechim Salavat, potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého je podnik s to zpracovat až deset milionů tun ropy ročně.

Ukrajinská média podle ruskojazyčného serveru BBC píší o výbuších a požáru po útoku dronů na rafinerii. Terčem ukrajinského útoku se tento petrochemický závod stal již minulý měsíc.

Ukrajina, která se již pátým rokem brání ruské invazi, letos zesílila útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, včetně rafinerií, ropovodů a ropných terminálů v přístavech. Nálety podle analytiků narušily výrobu ve 26 rafinériích, v důsledku zpracování ropy v Rusku kleslo na nejnižší úroveň od května 2002, což vyvolalo palivovou krizi, podotkl server The Moscow Times.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na dnešek nad různými částmi země zachytilo a zničilo 362 ukrajinských dronů. O celkovém počtu útočících strojů ani o případných škodách se nezmínilo.

Nálož po náletu ukrajinských dronů zabila v Sevastopolu pět pyrotechniků 

Pět mrtvých si v Sevastopolu na anektovaném Krymu vyžádala exploze, která následovala po náletu ukrajinských dronů. Zahynuli čtyři pyrotechnici ruského ministerstva pro mimořádné situace a hlídač objektu, oznámil dnes Ruskem dosazený gubernátor Michail Razvožajev. Ten zprvu informoval o výpadku proudu po nepřátelském útoku.

„Naši chlapci prozkoumávali terén po ukrajinském útoku. Nepřátelské zařízení vybuchlo, když odborníci dělali nejnebezpečnější práci – čistili naši zem od smrtonosného železa, chránili město a lidi,“ napsal gubernátor na sociální síti.

Ukrajinské síly od června zesílily útoky na poloostrov, který Rusko anektovalo na jaře 2014. Ukrajinské útoky se zaměřily především na energetiku a na zásobování ruských vojsk. Útoky si vynutily vyhlášení „nouzového stavu“ po celém Krymu, který jinak bývá oblíbenou destinací ruských turistů. Letošní léto ale poznamenal nedostatek pohonných hmot a výpadky elektřiny. Ukrajinské útoky, které se staly bezmála každodenními, si také vyžádaly oběti mezi civilisty, poznamenala agentura AFP.

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi uvedl, že jeho síly by mohly zasáhnout sedmkrát více vojenských cílů na Krymu, pokud by peníze slíbené západními spojenci přicházely rychleji. Pád Krymu patří mezi klíčové pilíře na cestě k ukončení války, řekl Brovdi v rozhovoru, který toto pondělí zveřejnila agentura AP.

Navzdory zmíněnému nedostatku již letní kampaň způsobila na poloostrově značné škody: zasáhla železniční mosty, sklady pohonných hmot a energetickou infrastrukturu, aby narušila zásobování ruských vojsk a oslepila ruskou protivzdušnou obranu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}