Aktualizace: 11.03.2024 22:10
Varšava – Stejně jako před čtvrt stoletím je dnes zapotřebí jednota a další odvážná rozhodnutí. U příležitosti 25. výročí vstupu Polska, Česka a Maďarska do Severoatlantické aliance to v projevu k národu řekl polský prezident Andrzej Duda. V proslovu, který byl odvysílán dnes večer, zopakoval, že je podle něj třeba zvýšit výdaje na obranu z dříve deklarovaných dvou procent HDP na tři procenta, a prohlásil, že se o tom bude snažit přesvědčit spojence.
Duda připomněl, že v roce 2014 se členské země NATO zavázaly zvýšit své vojenské výdaje na dvě procenta HDP. „Válka na Ukrajině jasně ukázala, že Spojené státy jsou a měly by zůstat lídrem, pokud jde o bezpečnost v Evropě a ve světě. Nicméně i ostatní země NATO musí převzít větší odpovědnost za bezpečnost celé aliance a intenzivně modernizovat a posilovat své armády,“ uvedla hlava státu.
Polsko je podle něj spolehlivý spojenec. „Na údržbu a modernizaci naší armády vynakládáme více než čtyři procenta HDP, což je nejvyšší podíl v celé alianci,“ dodal. Členské země NATO se dohodly na zvýšení výdajů na obranu po ruské ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Většina států této mety ale stále nedosahuje, napsala agentura AP. Mluvčí americké diplomacie Matthew Miller podle agentury PAP reagoval na Dudův návrh prohlášením, že prvním krokem by mělo být, aby členské země splnily současné dvouprocentní závazky.
Polsko loni na obranu vyčlenilo 3,9 procenta HDP, nejvíce ze všech států aliance. Spojené státy podle AP vynakládají na obranu přes tři procenta. V případě Česka to bylo loni 1,5 procenta HDP, méně dalo na obranu jen osm zemí NATO. Česká Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu.
Duda ve svém projevu dál uvedl, že NATO potřebuje jednotu – nejen pro rozhodnutí o výdajích na obranu, ale také v otázce společné strategie v podpoře Ukrajiny, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Upozornil, že myšlenka členství Polska v NATO byla od samého počátku vyloučena z politických sporů v zemi a podporovaly ji pravicové, středové i levicové strany. Připomněl také nedávné rozšíření NATO o dlouho neutrální Finsko a Švédsko, které o členství zažádaly po ruské invazi na Ukrajinu.
Polské televize odvysílaly prezidentův projev v době, kdy on i premiér Donald Tusk zamířili do USA, kde budou jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem u příležitosti čtvrtstoletí od vstupu Polska do NATO. Na sociálních sítích se objevily fotografie státníků ze dvou různých letadel, ve kterých cestují. Vysoce postavení polští představitelé nesmějí podle polských médií cestovat ve stejném letounu. Je to reakce na leteckou katastrofu u západoruského Smolensku před téměř 14 lety, kdy Polsko ztratilo prezidenta i velení armády.
