Aktual.: 25.08.2026 11:32
Praha – Se zdravotnictvím je spokojeno 74 procent Čechů. Evropský průměr spokojenosti je přitom výrazně nižší, 56 procent. Důvěra ve zdravotnictví navíc v Česku v posledních letech roste, v roce 2024 mu věřilo 68 procent Čechů, loni 70 procent. Vyplývá to ze Stada Health Reportu 2026, jehož výsledky dnes v Praze představil generální ředitel Stada Pharma CZ Martin Šlégl. Data firma sbírala v 19 evropských zemích, do projektu se zapojilo 18.514 respondentů ve věku 18 až 99 let, v Česku jich bylo 1000.
Češi mají největší obavy z dlouhých čekacích dob na vyšetření kvůli nedostatku zdravotníků, uvedlo to 69 procent respondentů. Stárnutí populace a chronických nemocí se bojí 53 procent dotázaných a 58 procent se obává nárůstu obezity a nezdravého životního stylu.
Praktického lékaře považuje za hlavní autoritu ve zdravotnictví 74 procent Čechů, na preventivní prohlídky ale nechodí 24 procent lidí. V porovnání s rokem 2023 se nicméně přístup k prevenci zlepšil, tehdy uvádělo absenci preventivních prohlídek 39 procent respondentů.
Češi oproti evropskému průměru hůře hodnotí své duševní zdraví. Pro dobré duševní zdraví se vyslovilo 53 procent, evropský průměr je přitom 64 procent. Za špatné považuje své duševní zdraví 12 procent Čechů.
Dvě třetiny Čechů se obávají stárnutí, což Česko v Evropě řadí mezi země s nejvyšší mírou těchto obav. Zhoršení fyzické kondice a nemocí se bojí 75 procent lidí a poklesu kognitivních schopností 67 procent. Více než polovina Čechů se obává také toho, že budou ve stáří zátěží pro rodinu a téměř polovina Čechů má strach z osamělosti.
Jako jednu z největších zdravotních hrozeb vnímají lidé v Česku obezitu a nezdravý životní styl, zároveň však patří mezi nejméně ochotné vzdát se některých nezdravých návyků. Například konzumace masa by se nevzdalo 53 procent respondentů, času u obrazovek 32 procent, sladkostí 17 procent, alkoholu 14 procent, fast foodu 12 procent a kouření 11 procent.
„Výsledky reportu ukazují silný český paradox. Na jedné straně máme vysokou důvěru ve zdravotnický systém, na druhé straně velmi citlivě vnímáme jeho budoucí zátěž. Stárnutí populace, chronická onemocnění, nedostatek zdravotníků i rostoucí význam duševního zdraví jsou témata, která lidé vnímají jako něco, co se může přímo dotknout jejich života,“ uvedl Šlégl.
Mezi Čechy také narůstá důvěra k využívání umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví. Konzultaci s ní by místo návštěvy lékaře zvážila více než polovina Čechů, loni to přitom bylo jen 37 procent. Češi jsou ale vůči AI zároveň opatrní. Jen dvě procenta respondentů tvrdí, že věří diagnóze od AI stejně, jako diagnóze od lékaře, 42 procent by pak AI diagnóze nikdy nevěřilo.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}