Aktual.: 27.08.2026 14:57
Káthmándú/Hongkong – Klimatické změny přispívají k podmínkám, které mohou destabilizovat vysokohorské skalní a ledové útvary. Tím se zvyšuje riziko takových katastrof, jako byla středeční povodeň v Himálaji, k níž došlo podél hranice mezi Nepálem a čínským Tibetem, uvádějí odborníci, které cituje agentura Reuters.
Podle předběžných zjištění vědců byla příčinou pravděpodobně obrovská část ledovce, která se odlomila a dočasně přehradila řeku. To mohlo podle jejich domněnky vést k tomu, že se nahromaděná voda o několik hodin později s obrovskou silou valila po proudu do měst a údolí.
„Klimatické změny vytvářejí podmínky, které mohou destabilizovat skály a led ve vysokých horách,“ uvedl Simon Cox, vedoucí vědec programu Mountains to Sea (Od hor k moři) v organizaci Earth Sciences New Zealand. A to zvyšuje četnost sesuvů i riziko řetězových katastrof, jaké jsme byli tento týden svědkem, dodal Cox.
Přesnou příčinu středeční katastrofy vědci stále ještě analyzují. Uvádějí ale, že pravděpodobně začala mohutnou lavinou ledu a hornin na severních svazích nepálského vrcholu Langtang Lirung, která se sesula do řeky Lende (známé také jako Lhende Khola) na tibetské straně. Lende je významným přítokem řeky Trišuli, po níž se povodeň šířila dál.
Počáteční sesuv ledu a hornin tak spustil řetězec událostí, který mimo jiné poškodil nejméně šest velkých vodních elektráren a infrastrukturu v tibetském přístavu Gjirong. Sesuv také změnil koryta řek do vzdálenosti více než 100 kilometrů po proudu.
Vědci varují před tím, aby byly klimatické změny označovány za jediný a bezprostřední spouštěč středečního sesuvu. Tvrdí nicméně, že rostoucí teploty a tající ledovce pravděpodobně sehrály v této katastrofě jistou roli.
Oteplování může snížit ledovou oporu na strmých svazích, zvýšit množství roztáté vody a změnit vzorce zamrzání, tání a srážek, což může oslabit horské svahy a na některých místech zvýšit pravděpodobnost velkých sesuvů, dodal Cox.
Tato oblast zažila podobné katastrofické povodně už v posledních letech, avšak v menším měřítku. Jedná se například o povodeň z roku 2025 v Gjirongu na hranicích Tibetu a Nepálu, anebo protržení ledovcového jezera v šerpské vesnici Thame v roce 2024. Podobná událost se stala i o rok dříve, kdy se protrhlo ledovcové jezero v severovýchodním indickém státě Sikkim.
Povodně, sesuvy půdy, laviny a sucha se v horském regionu Hindúkuš-Himálaj vyskytují stále častěji a jsou stále ničivější. Zrychlující se změny ve vodním a půdním prostředí, stejně jako v ovzduší, představují pro obyvatele regionu velkou hrozbu, uvádí Mezinárodní centrum pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD) se sídlem v Nepálu.
Stoupající teploty v horách činí kryosféru, tedy ledem pokrytou část zemského povrchu, mnohem zranitelnější než v minulosti, uvedl Farúk Azam, vedoucí specialista na kryosféru v ICIMOD. Intenzivní tání sněhu ve spojení se seismickou aktivitou podle něj pravděpodobně spustilo počáteční skalní a ledovou lavinu, která vyústila ve středeční bleskovou povodeň v dolním toku řek Lende a Trišuli.
Vědci varují, že dlouhodobý trend je alarmující. OSN v roce 2023 uvedla, že v důsledku globálního oteplování ztratily zasněžené hory v Nepálu za něco málo přes 30 let téměř třetinu svého ledového pokryvu – a dodala, že ledovce v Nepálu v uplynulém desetiletí tály o 65 procent rychleji než v tom předchozím.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}