Zásobníky plynu v Česku jsou plné na 70 procent, zatím méně než loni

Pomalejší doplňování zásob plynu je podle analytiků důsledkem zdražování plynu na burze. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve středu ráno překročila hranici 75 eur (1817 Kč) za megawatthodinu (MWh), a dostala se tak nejvýše za více než tři roky. Trh podle analytiků reaguje také na obnovení útoků mezi Spojenými státy a Íránem a také na slabší zásoby plynu v Evropě.

„Česká republika stejně jako v předchozích letech splnila evropský indikativní milník minimálně 60procentní naplněnosti zásobníků k 1. září. Nemáme jakékoli informace, že by neměl být splněn také hlavní evropský cíl 80procentní naplněnosti pro období od 1. října do 1. prosince,“ řekl ČTK mluvčí MPO Tadeáš Provazník.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a další zástupci ministerstva podle Provazníka s obchodníky a provozovateli zásobníků pravidelně jednají. Žádný z obchodníků přitom podle něj nesignalizoval jakékoliv problémy.

„Dodávky plynu by měly být bez problémů zajištěny i během nadcházející zimy,“ řekl Provazník. Obchodníci podle něj přitom využívají kombinaci zásob plynu v zásobnících, dlouhodobých a forwardových kontraktů a průběžných nákupů. „V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by České republice před nadcházející topnou sezonou hrozil nedostatek plynu, byť zásobníky jsou letos plněny pomaleji než v minulém roce,“ dodal Provazník.

Zásoby v Česku jsou v současnosti mírně nad průměrem v EU. Podle dat ERÚ jsou evropské zásobníky nyní plné na necelých 65 procent.

Současné zdražování plynu na burze podle analytiků postupně v příštích měsících zvýší i ceny dodávek pro domácnosti. Nepůjde však o plošné zdražování, ceny se zvýší zejména v případě nových fixací. Pro dlouhodobější vývoj cen bude podle analytiků klíčová nadcházející zima a další vývoj geopolitické situace.

Bloomberg: Evropě chybí plyn v zásobnících, hrozí boj o dodávky a vyšší ceny

Brusel – Evropská unie má na konci léta nízké zásoby zemního plynu a hrozí jí zostření globálního boje o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Napsala to dnes agentura Bloomberg, podle jejíchž propočtů státům EU chybí přes 100 terawatthodin plynu v hodnotě více než sedm miliard eur (169,4 miliardy Kč), aby dosáhly byť jen svého nejnižšího cíle naplněnosti zásobníků na úrovni 75 procent. Unijní koordinační skupina pro plyn po svém dnešním jednání uvedla, že bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek plynu v EU nehrozí.

„Zásobníky v EU jsou v současné době naplněny na 65 procent a v červenci zasedala koordinační skupina pro plyn, která potvrdila, že v současné době neexistují žádné obavy, žádné bezprostřední obavy ohledně bezpečnosti dodávek plynu před nadcházející zimou,“ řekla ve středu novinářům mluvčí Evropské komise s tím, že poptávka po plynu v EU se proti úrovni před krizí snížila o 17 procent.

„Na dnešním odpoledním zasedání koordinační skupiny pro plyn experti komise a členských států potvrdili, že situace na světových trzích s energiemi zůstává mimořádná a vyžaduje pečlivé sledování, zároveň se ale výrazně liší od situace v letech 2021 a 2022,“ informovala EK. Evropská unie je podle ní dnes lépe připravena díky větší diverzifikaci dodávek, vyšší kapacitě pro dovoz LNG a nižší poptávce po plynu. „Na základě historických projekcí je EU na cestě k dosažení dostatečné úrovně připravenosti na zimu. Za současných okolností komise nevidí důvod k zásahu,“ dodává prohlášení.

Tempo doplňování zásobníků, které by bylo k dosažení 75procentního cíle nutné, EU naposledy zaznamenala v roce 2022 při energetické krizi po zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu. Analytici společností Goldman Sachs, Rystad Energy a Morningstar varují, že situace by mohla ceny plynu v zimní sezoně vytlačit nad 100 eur za megawatthodinu (MWh).

Klíčovým faktorem je válka mezi Izraelem a Íránem, která výrazně omezila dodávky z Perského zálivu. Tankery s LNG se dostávají přes Hormuzský průliv výrazně méně než tankery s ropou. Ceny plynu jsou tak podle agentury už více než dvojnásobné proti loňsku.

„Potenciál pro globální ‚boj o palivo‘ tu je, zejména v případě chladnější zimy,“ konstatoval analytik trhu s LNG Go Katayama ze společnosti Kpler.

Připravenost jednotlivých evropských zemí se přitom výrazně liší. Zatímco Itálie díky státním pobídkám naplnila své zásobníky zhruba na 83 procent, Německo, které disponuje největšími skladovacími kapacitami na kontinentě, má zásobníky naplněné o trochu více než z poloviny. Podobně nízké zásoby hlásí i Nizozemsko a Belgie, což jsou klíčové obchodní uzly zásobující sousední trhy.

„Snadno bychom mohli být svědky toho, jak bude evropská referenční cena plynu vyhnána nahoru už jen kvůli vyrovnání globálních toků a agresivnímu vytlačení jakékoli asijské poptávky,“ sdělil agentuře Bloomberg James O’Brien, který vede oddělení LNG v energetické společnosti DTEK.

Podle vedoucího ekonoma Oxford Economics Daniela Karla modely ukazují na inflaci přesahující šest procent, což je přibližně dvojnásobek současné úrovně. „To by znamenalo bolestivou zimu jak pro spotřebitele, tak pro průmysl s nerovnoměrnými fiskálními reakcemi napříč členskými státy EU v důsledku jejich rozdílných fiskálních kapacit,“ uvedl.

Evropská unie loni po předchozí plynové krizi zavedla systém povinného každoročního doplňování zásobníků jako pojistku proti budoucím výpadkům. Válka, kterou na konci letošního února proti Íránu rozpoutaly Spojené státy a Izrael, však zdražila plyn natolik, že se skladování přestalo ekonomicky vyplácet.

Vlády i energetické firmy proto s nákupy vyčkávaly v naději na pokles cen, který se ale nedostavil. Analytici zároveň upozorňují na riziko, že drahý evropský plyn opět odsune od dodávek chudší země jako Pákistán či Bangladéš, podobně jako se to stalo za krize v roce 2022.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}