Aktual.: 10.09.2026 11:36
Vyšší Brod (Českokrumlovsko) – Závišův kříž z vyšebrodského kláštera, v němž je údajně ukryt úlomek z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, v sobě ukrýval druhou relikvii. Jde o tzv. dotýkanou relikvii – tu část dřeva, jež se dotýkala hlavní relikvie, zjistili vědci. Na dnešním mezinárodním sympoziu ve Vyšším Brodě to na základě výsledků nového průzkumu řekl Jiří Šindelář, geoinformatik neziskové organizace Naše historie.
Závišův kříž ze 13. století je spolu s korunovačními klenoty a relikviářem svatého Maura nejvýznamnější zlatnickou památkou v Česku. Podle vědců si zlatý dvouramenný kříž zdobený drahokamy přes desetiletí zkoumání uchovává tajemství. Badatelé ho zkoumali s přestávkami od roku 2016 a pořizovali také jeho digitální trojrozměrný obraz. Postupovali neinvazivně, tedy tak, aby památku nijak nepoškodili.
„Průzkum ukázal, že ačkoliv byl před 40 lety Závišův kříž kompletně rozebrán a restaurován, stále si uchoval spousty tajemství,“ uvedl Šindelář, který je geofyzikem, technikem a badatelem v oblasti historie a archeologie. Všechna nová zjištění popisuje v knize Závišův kříž, kde si virtuální obraz vzácné památky mohou lidé zobrazit pomocí QR kódů. Knize dnes požehnal převor vyšebrodského kláštera Justin Berka.
Odborníci uvnitř kříže objevili dva kusy dřeva, jeden původní cedrový a druhý, který je takzvanou relikvií dotýkanou. Kříž měl původně dřevěné jádro, které později nahradilo lité stříbrné. „To dřevěné jádro v sobě neslo mnoho set let ukrytou nejcennější relikvii, a tím dotykem, tím kontaktem přešla ta v uvozovkách magická moc relikvie i na tu část dřeva, kde k tomu dotyku došlo. Takže ve chvíli, kdy v 18. století naši předci řešili, že budou muset udělat nové jádro, protože to staré už bylo ve špatném stavu, tak nemohli tu část, která byla v přímém kontaktu se svatou relikvií, vzít a vyhodit,“ vysvětlil Šindelář.
Zlatnická památka, nejcennější poklad vyšebrodského kláštera, ukrývá 26 dalších menších relikvií v drobných dutinách celého kříže. Vědci provedli kompletní revizi a popsali, kde přesně co je. „Budeme pojmenovávat tajemství, která si dál Závišův kříž ponese s sebou, protože my je nedokážeme dnes s technologií, kterou máme, nedestruktivně vyřešit. Víme, že v samotné patě středověkého kříže je ještě jeden relikviářový prostor, který v 80. letech 20. století nebyl otevřen, a i pro nás zůstává tajemstvím, protože je to stříbrná schránka, do které se nedá nedestruktivně dostat,“ řekl Šindelář.
Moderními metodami mineralogie odborníci znovu určili všechny vzácné kameny na kříži. Prokázali, že centrální kámen není rubín, ale safír velmi netradiční barvy. „Nejvzácnější ozdobou Závišova kříže jsou naprosto výjimečné čtyři přírodní perly, které jsou tak velké, že si je dovolujeme označovat jako obrovské a jejich cenu neumíme určit, protože přírodní perly této velikosti se prakticky na světě nevyskytují,“ dodal vědec.
Dvouramenný raně středověký relikviářový kříž ze zlata zdobený perlami, drahokamy a filigránem vznikl asi ve 20. až 30. letech 13. století v Ostřihomi jako korunovační klenot krále Bély IV. Je nazýván podle Záviše z Falkenštejna.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}