Aktual.: 13.09.2026 08:15
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK a naznačila to tento týden i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v rozhovoru s agenturou Reuters. Centrální banka naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň. Bylo to první zvýšení sazeb po čtyřech letech. Experti nevylučují, že by se sazba mohla zvýšit v závěru roku.
„Přestože se meziroční inflace nachází pod dvouprocentním cílem a prognóza ČNB předpokládá její pohyb v blízkosti dvou procent i v dalších čtvrtletích, bankovní rada opakovaně upozorňuje na proinflační rizika plynoucí ze silného trhu práce, růstu mezd a domácí poptávky. Současně koruna nevyvíjí na inflaci výraznější dezinflační tlak a ekonomika se postupně vrací k růstu,“ uvedla předsedkyně představenstva Atris investiční společnosti Hana Seifertová. Očekává proto pokračování opatrného přístupu ze strany bankovní rady a ponechání sazeb beze změny.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel upozornil, že inflační rizika nemizí. „I když výše průměrné mzdy v prvním čtvrtletí byla revidována dolů, její růst zůstal v prvním pololetí silný,“ uvedl. Předpokládá, že bankovní rada vyčká do listopadového zasedání na novou makroekonomickou prognózu, která přesněji ukáže sílu inflačních tlaků.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky zřejmě inflační tlaky nebudou opadávat ani v příštím roce. „Rizika vyšší inflace naopak zesílila, což se v posledních dnech ukazuje například i na cenách zemního plynu. Právě ty mohou v příštím roce přispět k vyšším cenám elektřiny, které by mohly doplnit vyšší ceny potravin. Pokud by centrální banka pozorovala, že tento vývoj bude spjat s výrazně vyšším rizikem druhotných inflačních dopadů, neměla by mít problém úroky dále zvýšit. V září se tak ale podle nás nestane,“ uvedl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska rovněž nečeká na nadcházejícím jednání bankovní rady úpravu sazeb. Centrální banka by ale podle něj k jejich zvýšení mohla ještě do konce roku sáhnout. „Nejpravděpodobnějším termínem je podle nás listopadové zasedání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Jádrová inflace zůstává v Česku nadále zvýšená bez známek systematičtějšího zpomalování, vývoj na energetickém trhu působí proinflačně a návrh státního rozpočtu na rok 2027 je citelně expanzivnější, než s čím ČNB ve své dosavadní prognóze počítala,“ upozornil Komrska.
Stabilitu úrokových sazeb ČNB předpokládá i hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. „Pro hypotéky to znamená, že v nejbližší době spíš nebude prostor pro výraznější zlevnění. Banky sazby naopak stále mírně zvedají díky ceně zdrojů. Domácnosti tak budou mít úvěrování dražší a můžeme v podzimních měsících čekat mírný pokles zájmu (o hypotéky),“ předpokládá Vaisová.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}