Aktual.: 2.10.2026 13:55
Praha – Ke 100. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších tuzemských malířů Mikuláše Medka mohou lidé opět vidět jeho společnou výstavu s Janem Koblasou z roku 1963. Od soboty 3. října ji mohou navštívit v pražském Museu Kampa, kam se přesunula z Galerie výtvarného umění v Chebu. Museum Kampa další novou výstavou připomíná dílo předčasně zesnulé sochařky Květy Kovářové a připravilo také retrospektivu jedenaosmdesátiletého malíře Milana Kunce, který se prosadil v exilu. Všechny tři výstavy dnes jejich tvůrci představili novinářům.
Původní výstavu Medka (1926 až 1974) a Koblasy (1932 až 2017) bylo podle kurátorky Mahuleny Nešlehové možné zopakovat díky objevu původní fotografické dokumentace Jiřího Hampla. Komunistickým režimem zakazovaní abstraktní tvůrci v roce 1963 dostali podle Nešlehové překvapivé svolení vystavovat na teplickém zámku, když se ministrem kultury stal liberálně smýšlející Čestmír Císař.
Oba umělci příležitost využili, vystavili své poslední práce z let 1959 až 1963 a z výstavy se stala mimořádná událost. Podle šéfkurátora Musea Kampa Jana Skřivánka ji navštěvovalo v Teplicích denně 400 lidí. Podle Nešlehové čelili Medek s Koblasou silné kritice dobového tisku, postavil se za ně ale Svaz československých umělců.
Původní výstavu nebylo možné zopakovat zcela věrně, období vystavených prací však její tvůrci dodrželi. Medkových obrazů z Teplic je 12, ze zápůjček ze sbírek různých galerií je podle Nešlehové 13. Doplněny byly i Koblasovy obrazové cykly, přibyly k jeho plastikám. Koblasa patřil k nejvýraznějším hybatelům československého výtvarného dění 60. let.
Další výstava nazvaná Za tvar figury, která bude v Museu Kampa k vidění také od soboty, poprvé uceleně ukazuje práci sochařky Květy Kovářové (1925 až 1966). „Snažili jsme se vystavit všechna její dostupná díla,“ řekla kurátorka Eliška Nováková. Kovářovou označila za neprávem zapomenutou a nereflektovanou. Výstava potrvá do 22. listopadu.
Sochařka experimentovala s materiály, sochala z moduritu, průmyslové skleněné pěny, laminátu, sádry, dřeva. Účastnila se výtvarných soutěží, například na plastiku na ruzyňském letišti. Pro podnik zahraničního obchodu Jablonex v Jablonci nad Nisou vytvořila monumentální pětimetrový reliéf Sedící akty dívek z laminované pryskyřice.
Kovářová své figury deformovala, rozkládala, nadsazovala proporce. Dospěla pak ke zcela abstraktnímu výrazu. V roce 1966 utrpěla ve svém ateliéru vážný úraz, když se na ní zřítila část 3,5 metru vysokého hliněného modelu fontány pro nemocnici ve slovenském Veľkém Krtíši. Následkům úrazu ve 41 letech podlehla. Sochařčiným manželem byl výtvarník Ladislav Karoušek, jehož bratr, sochař Valerián zahynul v roce 1970 s horolezci v Peru.
Třetí z nových výstav muzea nazvaná Pop Renaissance retrospektivně ukazuje dílo malíře Milana Kunce. Kunc podle kurátora Filipa Kazdy nemohl v Československu 60. let podobně jako Medek s Koblasou svobodně tvořit. Pro údajný nedostatek talentu nemohl dokončit pražskou Akademii výtvarných umění a v roce 1969 emigroval do Německa. Prosadil se nejprve zejména v Itálii a v USA. Námětem jeho obrazů bývají těla, ženy, věnoval se rovněž ekologickým námětům a v posledních letech jeho tvorbu charakterizuje výrazná barevnost.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}