Izraelci si připomínají tři roky od útoku Hamásu

Útoky, při nichž ozbrojenci zabili 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy, byly nejkrvavější v izraelské historii. Následné izraelské bombardování a pozemní operace v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného vládou Hamásu zabily 74.000 lidí. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Vzpomínkové akce se dnes uskuteční v různých částech Izraele. Jednou z nich bude pieta na místě hudebního festivalu Nova u hranice s Pásmem Gazy, kde ozbrojenci zmasakrovali 348 mladých lidí. Další pieta se uskuteční na náměstí Rukojmích v Tel Avivu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že se pietních akcí v Izraeli zúčastní osobně. „Jsem dnes v Izraeli, abych vzdal hold obětem událostí ze 7. října. V ten den spáchal Hamás nejhorší antisemitský masakr od holokaustu a o život přišlo 51 francouzských občanů,“ napsal šéf diplomacie na sociální síti X.

Při letošní pietě poprvé nejsou v Pásmu Gazy zadržováni rukojmí; živé rukojmí a těla zemřelých Hamás vyměnil za Palestince v izraelských věznicích. Pozůstatky posledního rukojmího Izrael našel a přivezl z Pásma Gazy v lednu.

Za 20 dní se v Izraeli uskuteční první parlamentní volby od útoků, které jsou pokládané za referendum o dlouholetém premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.

Netanjahu odmítl přijmout vinu za selhání bezpečnostních opatření 7. října 2023 a bránil se výzvám k nezávislému vyšetřování. To vyvolalo nevoli mnoha Izraelců, z nichž někteří se zapojili do volebního klání. Průzkum Izraelského institutu pro demokracii ukázal, že 68 procent izraelských Židů uvedlo, že události ze 7. října byly velmi důležitým nebo poměrně důležitým faktorem při jejich rozhodování, kterou stranu volit. Pokud by se volby konaly dnes, pak by podle volebních průzkumů Netanjahu ani jeho hlavní soupeři nezískali v parlamentu dostatek mandátů k sestavení koalice, píše Reuters.

Letošní výročí útoků je zároveň prvním od uzavření dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy 10. října 2025. Ta sice zastavila rozsáhlé boje, ale nedokázala zabránit izraelským útokům v Pásmu Gazy ani zajistit odzbrojení Hamásu a dalších militantních skupin. Na základě této dohodě si Izrael udržel kontrolu nad přibližně 53 procenty Pásma Gazy a izraelské síly ji od té doby rozšířily na téměř dvě třetiny území. Hamás ovládá zbývající třetinu pásma, kde zhruba dva miliony obyvatel žijí převážně v provizorních stanech a vybombardovaných budovách.

Takzvaná Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhla několik plánů obnovy Gazy. Tyto návrhy však neberou v úvahu vlastnická práva Palestinců, jejichž domovy byly zničeny, a nemají plnou podporu ani Izraele, ani Hamásu – obě strany se v jednáních o příměří stále nacházejí v patové situaci, neboť se dosud nedohodly na podmínkách dohody, na jejímž základě by Hamás složil zbraně výměnou za stažení izraelských vojsk. Izrael tvrdí, že se nestáhne, dokud se Hamás zcela neodzbrojí; Hamás uvádí, že souhlasil s postupným procesem, ale neodzbrojí se, dokud budou pokračovat izraelské útoky.

Izrael pokračuje v bombardování Pásma Gazy, při kterém v posledních měsících zahynulo několik příslušníků Hamásu, ale podle zdravotnických úřadů v Gaze, jejichž údaje o obětech nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, přišlo o život i mnoho civilistů. Podle zdravotnických úřadů bylo od uzavření příměří v říjnu 2025 v Gaze zabito více než 1400 Palestinců. Ve stejném období bylo podle armády zabito pět izraelských vojáků, a to buď rukou ozbrojenců, nebo v boji.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}