Izraelci si připomněli třetí výročí 7. října, Palestinci truchlí nad zkázou Gazy

V Réimu, kde se před třemi lety konal festival elektronické hudby Nova, který se stal jedním z hlavních terčů útoku palestinských ozbrojenců, drželi pozůstalí v 6:29 místního času (5:29 SELČ) minutu ticha – tedy právě v okamžiku, kdy před třemi lety masakr začal a nakonec zde stál životy 348 mladých lidí. „Je to minuta, která nám navždy změnila život,“ řekla agentuře AFP Katia Zoharová, matka třiadvacetileté Bar, jež útok na festival nepřežila. Popsala, jak jí dcera nejprve volala, že nad ní létají rakety, a později na útěku, že po ní střílejí.

Podobnou vzpomínkovou akci uspořádali obyvatelé kibucu Kfar Aza, který leží v těsném sousedství Pásma Gazy. Ozbrojenci Hamásu sem před třemi lety vtrhli, pozabíjeli desítky lidí a devatenáct unesli do Gazy. Během tiché vzpomínky zde dnes zazněla trubka a četla se jména všech obětí. Podle komunitního lídra kibucu Ziona Regeva se většina jeho obyvatel dosud domů nevrátila a trauma z útoku stále silně dopadá na jejich životy. „Je to velmi emotivní den, velmi těžký den pro naši obec, tři roky po sedmém říjnu,“ řekl Regev.

Letošní výročí je první od loňského října, kdy v Gaze začalo platit křehké příměří zprostředkované Spojenými státy. To sice zastavilo rozsáhlé boje, ale nedokázalo zabránit jednotlivým izraelským úderům v Pásmu Gazy ani zajistit odzbrojení Hamásu a dalších militantních skupin. Na základě tehdejší dohody si Izrael udržel kontrolu přibližně nad polovinou Pásma Gazy, izraelské síly ji ale od té doby rozšířily na téměř dvě třetiny území. Hamás, byť oslabený, ovládá zbývající třetinu pásma, kde žijí zhruba dva miliony obyvatel převážně v provizorních stanech a vybombardovaných budovách.

Útoky, při nichž ozbrojenci zabili 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy, byly nejkrvavější v historii státu Izrael. Následné izraelské bombardování a pozemní operace v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného vládou Hamásu zabily přes 74.000 lidí, včetně nejméně 1400 od uzavření příměří loni v říjnu. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Při obřadech v Tel Avivu vytvořili umělci na pláži siluety připomínající oběti útoku a žádali rovněž vyvození odpovědnosti za bezpečnostní selhání. V Jeruzalémě před Knesetem demonstranti vinili premiéra Benjamina Netanjahua, že odmítá nezávislé vyšetřování útoku. Někteří nesli transparenty s nápisem, že si lidé na 7. říjen vzpomenou 27. října – v narážce na blížící se parlamentní volby, které jsou vnímány jako referendum o Netanjahuově dlouholeté vládě. „Potřebujeme změnu, potřebujeme naději a potřebujeme vědět, že máme vládu, které záleží na veřejnosti a nepracuje jen sama na sebe,“ řekla agentuře Reuters jedna z demonstrantek.

Netanjahu odpovědnost za bezpečnostní selhání odmítá a trvale brání vzniku nezávislé vyšetřovací komise. To vede mnoho Izraelců, včetně rodin obětí, k frustraci či k rozhodnutí kandidovat v blížících se volbách. Premiér v dnešním prohlášení uvedl, že se národ v tento den spojuje ve vzpomínce a stesku po svých blízkých, a přislíbil, že jeho vláda „dokončí misi“ a vyrovná si účty se všemi vrahy. Bývalý premiér Naftali Bennett naopak hovořil o „kolosálním selhání izraelského státu“. Předvolební průzkumy mezitím naznačují, že pokud by se volby konaly dnes, nezískal by dostatečnou podporu k sestavení vládní koalice ani Netanjahu, ani jeho hlavní političtí oponenti.

V místě konání festivalu Nova dodnes stojí bar, kam se někteří z účastníků festivalu snažili před útočníky ukrýt. Nedaleko je i kontejner na odpadky, ve kterém se schovávalo 17 lidí – ozbrojenci Hamásu je objevili a devět z nich zastřelili, připomíná AFP. Třiapadesátiletá Anna Davitašviliová uctila památku svého staršího syna Šauna, který na festivalu zahynul v pětadvaceti letech, přehráním poslední techno skladby, na kterou lidé tančili. Čtyřiasedmdesátiletý Becalel Slavin při útoku zase přišel o dceru a dnes pomáhá svému zeťovi, jenž útok přežil, vychovávat jejich tři děti. „Život musí jít dál, co jiného nám zbývá?“ říká.

Hamás dnes vydal prohlášení, v němž označil 7. říjen za historický milník a slavný den v dějinách palestinského lidu.

Izrael dnes podle palestinských zdravotníků v různých částech Pásma Gazy zabil tři Palestince, včetně malého chlapce. Izraelská armáda uvedla, že dva ze zabitých byli teroristé Hamásu.

Izraelská ofenziva od roku 2023 zdevastovala velkou část Pásma Gazy a vyhnala z domovů téměř všechny z dvou milionů tamních obyvatel. Výročí útoku Hamásu si připomněli i Palestinci v troskách zničených měst, když vzpomínali na život před válkou, která rozdělila jejich rodiny. Umm Muhammadová, matka pěti dětí vysídlená z města Gaza, dnes žije s manželem ve stanovém táboře v Dajr Balah. Podle jejích slov bývali šťastnou rodinou, válka ji však rozdělila – jeden syn opustil Gazu úplně, další odešel do jiného stanu, zatímco dcery odešly se svými manžely do jiných částí pásma a rodina se dnes schází jen zřídka. V tento den si připomíná, jak „bývali navzdory všem potížím šťastni, než válka zničila vše, co milovali“.

Evropa si připomněla oběti teroristů z Hamásu, politici odsoudili antisemitismus

Berlín/Paříž/Londýn – Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Andy Burnham či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes u příležitosti třetího výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael slíbili bojovat proti antisemitismu a zasadit se o mírové soužití Izraelců a Palestinců. V řadě evropských měst se pak konaly vzpomínkové akce, například v Berlíně a Londýně. V Londýně se konal i pochod na podporu Palestinců, kde několik účastníků vyzvalo k intifádě, tedy k palestinskému povstání.

Merz slíbil pokračovat v boji proti antisemitismu v Německu, zároveň podpořil takzvané řešení dvou států, kdy by na Blízkém východě vedle sebe existovaly Izrael a nezávislý stát Palestinců.

„Německo stojí pevně na straně Izraele. Naši izraelští přátelé si mohou být jistí, že takový zločin se již nikdy nestane,“ citoval Merze list The Guardian.

Macron řekl, že Francie sdílí žal rodin obětí. „Nezapomínáme na jména a tváře,“ řekl Macron, který několik obětí jmenoval. Dodal, že francouzský závazek bojovat proti antisemitismu a terorismu kdekoli a kdykoli a budovat mír a bezpečnost pro všechny trvá.

Britský premiér na síti X napsal, že Británie vzpomíná na zavražděné teroristy z Hamásu. „Dopad tohoto útoku nepociťuje jen Izrael, ale i židovské komunity po celém světě, které nadále nesou břímě tragických událostí toho dne,“ uvedl Burnham. Výslovně pak ujistil britskou židovskou komunitu, že násilí proti ní nebude tolerováno, ať se bude dít na ulicích, ve školách či na internetu. „Útok na Židy v Británii je útokem na nás všechny. Antisemitismus v této zemi nemá místo,“ dodal.

Šéfka EK von der Leyenová prohlásila, že Evropská unie stojí po boku těch, jejichž životy se po útoku navždy změnily. Zároveň poznamenala, že evropský blok je připraven přispět k přetvoření nynějšího křehkého příměří v trvalý mír, založený na řešení v podobě dvou států.

Oběti teroristického útoku v Izraeli si dnes na berlínském Bebelově náměstí v centru metropole připomněly stovky lidí. Na shromáždění přišla řada lidí s izraelskými vlajkami. DPA uvedla, že akce se zúčastnili mimo jiné izraelský velvyslanec v zemi Ron Prosor či spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Bebelovo náměstí u Humboldtovy univerzity, kde policie po zahájení piety napočítala asi 1700 lidí, je symbolickým místem. Nachází se zde památník nacistického pálení knih v květnu 1933. Tehdy zde studenti z nacistického studentského svazu za účasti řady univerzitních profesorů v plamech zničili tisíce knih především židovských a levicových autorů.

DPA poznamenala, že v Berlíně se konaly i další menší vzpomínkové akce, mimo jiné v Kreuzbergu nebo u někdejšího přechodu Checkpoint Charlie na někdejší hranici rozdělující východní a západní sektor Berlína. I zde se sešly stovky lidí.

U Braniborské brány, která patří k hlavním turistickým cílům v Berlíně, vystavila německá židovská studentská unie dlouhý stůl s 500 prázdnými židlemi. Na stole jsou fotografie obětí útoku. Večer pak Braniborskou bránu nasvítí projekce izraelské vlajky.

Připomínkové akce se konají i v dalších evropských městech, mimo jiné i v Londýně, kde je organizují britská židovská sdružení. Jedna z nich se večer uskuteční u sídla britských premiérů v ulici Downing Street.

V Londýně se rovněž konal studentský pochod na podporu Palestinců, kde se asi stovka účastníků dožadovala svobody pro Palestinu. Policie podle listu The Guardian uvedla, že na demonstraci zadržela pět lidí, kteří vyzývali k arabskému povstání. Britský ministr obrany Wes Streeting označil pochod za ostudný, ministryně školství Lucy Powelová zase vyzývala studenty k soucitu a k odložení protestu na jiný den.

Před třemi lety, 7. října 2023, Hamás a další ozbrojené palestinské skupiny přepadly jih Izraele. Útoky, při nichž ozbrojenci zabili 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy, byly nejkrvavější v izraelské historii.

Následné izraelské bombardování a pozemní invaze do Pásma Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného vládou Hamásu zabily 74.000 lidí. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}