Aktualizace: 14.03.2024 16:42
Praha – Po zákazu amalgámových plomb v roce 2026 by bylo podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera potřeba, aby zůstala jiná plně hrazená alternativa. Řekl to na dnešní tiskové konferenci k Světovému dni ústního zdraví. Návrh ministerstva zdravotnictví (MZd) počítá s tím, že pojišťovny by i dospělým hradily 40 procent ceny bílé plomby, kterou si teď musí sami platit celou, zbytek by mohli čerpat z fondu prevence své zdravotní pojišťovny. Žádná bezpodmínečně bezplatná alternativa by nezůstala.
Amalgámové plomby by se podle Šmuclera kolem roku 2035 postupně zřejmě přestaly používat i bez zákazu vzhledem k malému zájmu zubařů a pacientů. „Představa byla, že odejdou do důchodu lékaři, kteří to dělali, a lidé už to nebudou chtít,“ řekl. Odhaduje, že ročně by se jich z několika milionů v ČR dělalo třeba 20.000, vhodné jsou podle něj například pro nespolupracující děti nebo pro kazy pod dásní. Zákaz v celé EU má ekologické důvody, rtuť tvoří ve vodě nebezpečné sloučeniny a vadí i její únik do vzduchu.
Komora ještě před epidemií covidu jednala podle Šmuclera o plné úhradě i jiných než amalgámových plomb. „Než se vůbec začalo jednat o zákazu amalgámu, tak jsme navrhli bezplatnou výplň. Pracovali jsme na tom s ministerstvem zdravotnictví,“ uvedl. Dodal, že se současným vedením nejednal. Ve Švýcarsku se podle něj po ukončení úhrad zubních výplní zlepšilo zubní zdraví, na Slovensku se ale situace zhoršila. „Myslím, že nám je blíž to Slovensko,“ dodal.
Podle MZd může pojištěnec vznik nebo zhoršení zubního kazu ovlivnit. „Zubní kaz i další problémy v ústech jsou zpravidla vysoce preventabilní a lze jim dodržováním primární a sekundární prevence úspěšně předcházet,“ sdělil minulý týden k návrhu na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Podle návrhu připravovaného MZd by tak zdravotní pojišťovna po zákazu amalgámu hradila 40 procent bílé zubní výplně, na zbytek by pacient mohl čerpat ze svého osobního účtu, pokud by například absolvoval prevenci nebo screening, mohl by si nechat výplň proplatit celou. V současné době platí pojišťovny amalgám, bílé plomby si platí celé pacient, pokud nejsou na třech předních párech zubů. Podle Šmuclera stojí 700 až 3000 korun.
Jak se plánované změny projeví ve veřejném zdravotním pojištění, není jasné. Ročně hradí pojišťovny asi 4,6 milionu plomb, kolik jich ale lidé platí sami, stát neví. „Slabým místem návrhu z hlediska zdravotní pojišťovny je fakt, že dnes nemáme úplná data, na nichž bychom mohli predikovat skutečné náklady takových opatření,“ uvedla na dotaz ČTK mluvčí největší zdravotní pojišťovny VZP Viktorie Plívová.
V roce 2018 byly zakázány na úrovni EU plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný, neboli předem navážený a připravený amalgám. Původně byl zákaz stanovený na rok 2030, nově o pět let dříve. Česko získalo odklad o 1,5 roku.
