Aktual.: 22.10.2026 12:02
Berlín – Uvolnění protiruských sankcí může být pouze výsledek mírového procesu, až na jeho konci by mohla být i obnova obchodních vztahů s Ruskem. V Berlíně to dnes na dotaz ČTK řekl prezident Petr Pavel, který se účastní bezpečnostní konference Berlin Global Dialogue.
Prezident zdůraznil, že jakékoli ústupky ve vztazích s Ruskem musí být vyváženy vstřícností druhé strany, především ochotou Moskvy jednat a přistoupením na klid zbraní na Ukrajině.
„Uvolnění sankcí může být výsledkem pouze mírového procesu, na jehož konci by opravdu mohlo být obnovení i obchodních vztahů. Ale jedině za předpokladu, že se Rusko vrátí k respektu mezinárodních norem,“ řekl Pavel. „Pokud z ruské strany nezazní primárně ochota jednat, pokud nezazní ochota uzavřít klid zbraní, aby mohlo začít jednání, pak nemá smysl uvažovat o jakýchkoli ústupcích ze strany zemí, které uvalily sankce na Rusko,“ dodal.
V rozhovoru poskytnutém nejčtenějšímu německému deníku Bild předtím Pavel hovořil o tom, že sociální a hospodářská situace v Rusku je pochmurná, a dodal, že ruského prezidenta Vladimira Putina by bylo možné přesvědčit k jednání o míru na Ukrajině nabídkou budoucího obnovení hospodářských vztahů a obchodu. Podle Pavla by to pro Rusko bylo „docela lákavé“. „Podmínkou je: příměří na Ukrajině,“ dodal v rozhovoru český prezident.
Pavel vyzval, aby byla Evropa aktivnější při jednáních o míru na Ukrajině
Evropa by měla být mnohem aktivnější ve snaze být součástí jednání o míru na Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Berlin Global Dialogue v německé metropoli to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa by podle něj měla vytvořit také vlastní a jednotnou bezpečnostní strategii, s níž by do jednání šla.
„Evropa by měla být mnohem aktivnější ve snaze stát se součástí jednání,“ řekl prezident. Na konferenci vystoupil v panelu s expertkou na mezinárodní vztahy Benedettou Bertiovou, který byl věnován téměř výhradně bezpečnostním výzvám spojeným s ruskou invazí na Ukrajinu.
Podle prezidenta se dosavadní jednání o míru na Ukrajině odehrávala vždy ve třech: mezi USA, Ruskem a Ukrajinou. Důvodem je podle něj mimo jiné to, že Evropa nemá „jasnou, společnou evropskou pozici“. Ta by přitom měla podle něj být skutečně evropská a zahrnovat i bezpečnostní zájmy zemí mimo Evropskou unii, jako jsou Británie či Norsko.
Prezident Pavel vyjádřil v debatě také pochopení pro tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na Evropu, aby byla více zodpovědná za vlastní bezpečnost. „Trump měl pravdu, způsob, jakým to řekl, byl šokující, ale měl pravdu,“ uvedl Pavel. Evropa podle něj v posledních dekádách více investovala do vlastního blahobytu než do bezpečnosti a obrany. Do budoucna se její obyvatelé budou muset podle prezidenta smířit s tím, že úroveň blahobytu zůstane stejná, nebo dokonce klesne, a to právě kvůli nutným investicím do obrany. „Musíme být zodpovědní sami za sebe,“ zdůraznil prezident.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}