Aktual.: 23.10.2026 09:07
Bělehrad – Srbsko si v neděli v předčasných volbách vybere nový parlament. Rozhodne se v nich o tom, zda se Aleksandaru Vučičovi podaří setrvat u moci i po nedávném odchodu z prezidentské funkce. Hlavním vyzyvatelem Jednotného Srbska, jehož dominantní silou je Vučičova Srbská pokroková strana (SNS), se stalo studentské hnutí, které stojí již téměř dva roky v čele protivládních protestů.
Vučić koncem září rezignoval a oznámil, že se v předčasných parlamentních volbách, které vypsal krátce předtím, postaví do čela kandidátky Jednotného Srbska s ambicí být příštím premiérem. Jeho druhý prezidentský mandát by skončil v první polovině příštího roku a ucházet se o další už mu ústava neumožňovala.
Předčasné parlamentní volby se konají po bezmála dvou letech protivládních protestů. Ty začaly demonstracemi vedenými studenty, kteří požadovali vyvození odpovědnosti za neštěstí z listopadu 2024 v Novém Sadu, kde po pádu nádražního přístřešku zahynulo 16 lidí. Protesty přerostly v širší hnutí požadující vyšetřování korupce, nezávislost státních institucí a konec toho, co organizátoři označují za Vučičův režim.
Vučić je v Srbsku u moci od roku 2012 a je považován za hegemona srbské politiky. S přehledem vyhrál v prezidentských volbách v roce 2017 a 2022, podle kritiků se však hlasování nekonalo za férových podmínek. Domácí i zahraniční kritici jej viní z omezování médií a opozice. V žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) Srbsku letos patří 104. pozice z celkových 180 a je nejhorší v regionu zahrnujícím Evropskou unii a Balkán. Pozice Srbska v Indexu vnímání korupce za rok 2025 byla nejhorší za dvě desetiletí, napsala agentura Reuters. Členové studentského hnutí a další významní Vučičovi odpůrci se podle nevládních organizací stávají cílem kybernetických útoků nebo je proti nim nasazován pokročilý špionážní software, jako je například v Izraeli vyvinutý Pegasus. Srbské úřady to popírají.
V zahraniční politice Vučić prosazuje spolupráci jak s Evropskou unií a Spojenými státy, tak s tradičním partnerem Ruskem a také Čínou.
Studentské hnutí představilo vlastní kandidátku, kterou po téměř dvou letech demonstrací vstoupilo do přímého politického střetu s Vučičovým vládním táborem. Charakteristickým rysem kandidátky, kterou podpořila část parlamentní i neparlamentní opozice, je absence veřejně známých osobností či výrazných politických tváří. V jejím čele stojí kardiolog Ilija Srdanović. Program se zaměřuje na boj proti korupci, nezávislost institucí a podporu vzdělávání. Palčivým zahraničněpolitickým otázkám, jako jsou nezávislost Kosova či protiruské sankce, se decentralizované hnutí v kampani vyhýbalo.
Vučić stavěl kampaň především na solidním hospodářském růstu Srbska a konkrétních investicích do infrastruktury a veřejných služeb, včetně zvyšování mezd a důchodů. Současně vykresluje studenty jako hrozbu pro stabilitu země a sebe jako lídra, který jako jediný dokáže zajistit její další rozvoj.
Agentura AP píše, že před nedělními volbami je atmosféra v Srbsku napjatá a panují obavy, že pokud bude výsledek těsný, prohlásí se obě strany za vítěze.
Až statisíce lidí přišly podle AP ve čtvrtek večer do centra Bělehradu vyjádřit podporu studentskému hnutí. Mluvili o tom, že lidé chtějí změnu a že poprvé za několik dekád cítí naději. V srbské metropoli uspořádal závěrečné shromáždění své uskupení také Vučić, který později v rozhlasu řekl, že očekává „tvrdý, nejistý boj“.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}