Aktual.: 26.10.2026 17:28
Praha – Na debatu o podmínkách změny financování České televize a Českého rozhlasu bude podle místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) dost času během druhého a třetího čtení návrhu zákona ve Sněmovně. Mezi prvním a druhým čtením je pro projednávání zákona zachovaná nezkrácená 60denní lhůta. Schillerová to řekla na tiskové konferenci po jednání vlády.
Sněmovna podpořila v prvním čtení vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií z poplatkového systému na příspěvek ze státního rozpočtu po předřazení bodu během nočního jednání na sobotu. Opozice neprosadila zamítnutí novely ani její vrácení vládě k přepracování. Proti předloze vystoupila opozice i lidé na demonstracích. Podle nich jde nejen o omezení objemu financí, ale i ohrožení svobody a nezávislosti ČT a ČRo.
„Ta debata se povede napříč Sněmovnou a povede se i v rámci koalice. My zastáváme názor, že veřejnoprávní média musí sloužit občanům a svobodně kontrolovat každou vládu, včetně té naší. Potřebují ale předvídatelné financování a ochranu před politickými zásahy,“ uvedla Schillerová. Podle poslance a místopředsedy STAN Karla Dvořáka ale opozice měla dostat prostor k debatě už v úvodním sněmovním kole. „Po tom, co jsme tady zažili, nemám úplně velkou důvěru v představitele vládní koalice, že to bude diskuse skutečně věcná a že bude snaha hledat nějaký kompromis,“ řekl novinářům Dvořák.
Vedení televize i rozhlasu s navrhovanou novelou nesouhlasí. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek v dnešních Událostech komentářích na ČT označil návrh za nepřijatelný a způsobem projednání ve Sněmovně byl podle svých slov překvapený. „Jsem opravdu bytostně přesvědčen, že by otázka změny způsobu financování měla být podrobena tomu, aby s ní souhlasily obě komory Parlamentu,“ doplnil ho ve stejném pořadu ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral. Debata by se podle něho měla vést nejen o částkách, kterými budou veřejnoprávní média financována. „Novela by měla obsahovat také velmi silné zákonné pojistky, aby nebyla narušena institucionální a redakční nezávislost,“ řekl Zaoral.
Návrh na změnu způsobu financování, který má vláda v programovém prohlášení, koalice podle ministryně nestáhne, ale povede se podle ní debata o doprovodných podmínkách. Dodala, že myšlenka o změně financování není nová, v minulosti s ní přišli senátoři ODS nebo Piráti.
Pirátský návrh z roku 2017 na stanovení pevného podílu z vybrané daně z přidané hodnoty (DPH) pro veřejnoprávní média podle stranického předsedy Zdeňka Hřiba reagoval na to, že se televizní a rozhlasový poplatek dlouho neměnil. „Problém vyřešila předchozí vláda tím, že nastavila automatickou valorizaci poplatků,“ řekl Hřib novinářům. Někdejší návrh Pirátů podle něho vycházel z přebytkového státního rozpočtu roku 2016. „Tehdy ten návrh na to, že část DPH vůbec nepůjde do rozpočtu, ale použije se na financování veřejnoprávních médií, neznamenal další prohloubení schodku, který vidíme teď,“ podotkl.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že garance nezávislosti obou médií budou zachovány stejně jako dosud. Podle něj je zvláštní, že tyto garance požaduje opozice, která když vládla, k žádné takové úpravě nepřistoupila. „Slova opozice o zestátňování televize jsou brutální lež,“ dodal.
Schillerová dodala, že bude nutné řešit konec z výjimky z placení DPH pro veřejnoprávní média na konci příštího roku. Ukončení výjimky by znamenalo pro ČT daňovou povinnost okolo 400 milionů a pro ČRo zhruba 120 milionů korun. Podotkla, že výjimka je porušením práva EU.
Návrh novely přesouvá financování obou médií na státní rozpočet. ČT by podle ní měla příští rok získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je asi o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. ČRo by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}