Aktual.: 27.10.2026 11:06
Tel Aviv – V Izraeli dnes ráno začaly parlamentní volby. Volební účast již po poledni přesáhla rekord z roku 1977; podle agentury AFP voliči dosud odevzdali přes 1,2 milionu hlasů. V prvním hlasování od tragického teroristického útoku hnutí Hamás z října 2023 lidé rozhodují, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a bývalým šéfem armády Gadim Eisenkotem, jehož mírně favorizují průzkumy. Volit může přes sedm milionů lidí, sčítání hlasů začne hned po uzavření volebních místností ve 21:00 SEČ.
V 11:00 SEČ volební účast již dosáhla 31,5 procenta hlasů. Jedná se o nárůst oproti 28,4 procenta ve stejný čas v roce 2022, uvedla ústřední volební komise v Izraeli. Podle serveru The New Arab přišli k volbám ve velkém počtu také obyvatelé palestinských měst a vesnic po celém Izraeli. Většina průzkumů veřejného mínění předpovídá vyšší účast arabských voličů. Někteří odborníci tento trend vysvětlují jako obrannou reakci na politiku Netanjahuovy vlády.
Netanjahu, který dnes odpoledne odvolil, obvinil své arabské oponenty v Izraeli z pokusu „ukradnout volby“. Podle jeho tvrzení „tři vysoce postavení představitelé“ politické strany s arabskou většinou byli na jihu země zadrženi s obálkami plnými hotovosti. Volební úřady však podle AFP upřesnily, že tyto osoby, které byly zadrženy poblíž svých domovů, se ještě nedostaly do volebních místností. Dodaly, že bylo zahájeno vyšetřování. Netanjahu kritizoval své oponenty již v průběhu volební kampaně, poznamenala AFP.
„Toto je velmi dojemný a osudový okamžik. S manželkou jsme tím opravdu ohromeni,“ prohlásil Netanjahu poté, co odvolil. „Víme, o co jde, a jelikož to nemohu říci přímo, řeknu jen: ‚Hlasujte správně,“ dodal. K volební urně se dnes již dostavil také Netanjahův hlavní rival Eisenkot.
Koalice, kterou tvoří premiérův Likud a krajně pravicové strany, je u moci od roku 2022. Několikanásobný premiér Netanjahu, který poprvé vedl vládu již v 90. letech minulého století, čelí po čtyřech letech u moci řadě kritických hlasů kvůli korupci, sporné reformě justice a především kvůli útoku ze 7. října 2023, kterému vláda nedokázala zabránit. V zahraničí pak vůči izraelské vládě zaznívala kritika ohledně vysokého počtu civilních obětí izraelského tažení v Pásmu Gazy či podpoře rozšiřování židovských osad na palestinských okupovaných územích.
Premiér však tvrdí, že jeho vláda zasadila tvrdou ránu silám, které Tel Aviv považuje za nepřítele Izraele – Hamásu, libanonskému Hizballáhu a Íránu. Netanjahu, kterého před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, sliboval, že kampaň proti Íránu bude pokračovat, pokud bude znovu u vlády.
Opozice slibuje, že rozpolcenou zemi znovu sjednotí a chyby z nedávné minulosti napraví. Slibuje zřídit nezávislou vyšetřovací komisi k útoku ze 7. října 2023 a posílit bezpečnost a ekonomiku země.
Průzkumy v posledních týdnech před volbami ukazovaly, že blok opozičních stran má vůči současné vládní koalici mírný náskok, který by ale nestačil pro dosažení většiny 61 mandátů ve 120členném Knesetu. Klíčovou váhu tak mohou mít arabské strany, které odmítají spolupracovat s Netanjahuem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}