Aktual.: 28.10.2026 21:24
Praha – Největším překvapením izraelských voleb je velká mobilizace arabských obyvatel. Shodli se na tom odborníci na Izrael a Blízký východ, které ČTK dnes oslovila. Strany vedené izraelskými Araby získaly po sečtení 85,6 procenta hlasů v izraelském parlamentu bezprecedentních 19 křesel. Bloky vedené současným premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho vyzyvatelem Gadim Eisenkotem, který je bývalým náčelníkem generálního štábu, ale s arabskými stranami vládnout zatím nechtějí. Žádný z bloku přitom nemá jistou parlamentní většinu, experti proto nevylučují nové volby. Vztahy s Českem nebo Spojenými státy zůstanou podle nich beze změny, ať bude vládnout Izraeli Netanjahu, nebo Eisenkot.
Po sečtení více než 85 procent hlasů vede Netanjahův blok, většinu v parlamentu ale podle všeho mít nebude. Podle serveru The Times of Israel (ToI) může získat 53 křesel, zatímco hlavní opoziční uskupení 48 mandátů. Pro většinu je ve 120členném Knesetu potřeba 61 křesel.
„Nejvýraznější změnou těchto voleb je rekordní mobilizace arabských občanů Izraele s účastí kolem 80 procent,“ řekl Vladimír Bízik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jde podle něj pravděpodobně o reakci na vládu extrémně pravicových politiků typu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira nebo na nezvládnutou kriminalitu v arabských obcích. Také pro Terezu Plíštilovou z Ústavu mezinárodních vztahů je velkým překvapením právě bezprecedentní úspěch arabských stran.
Žádný z lídrů přitom nechce spolupracovat s arabskými stranami, které reprezentují podle Bízika pětinu izraelské populace. „Pokud celá politická elita, a prostřednictvím svých hlasů i její voliči, dělá vše pro to, aby zástupci arabských občanů nemohli usednout ve vládě, nejde z povahy věci o plnohodnotnou demokracii,“ podotkl.
Současné volby přitom jsou podle expertů do určité míry referendem o Netanjahuovi, jeho kritici se podle stanice BBC obávají o stav demokracie v zemi. „Netanjahuova snaha vyhnout se trestnímu stíhání v korupčních kauzách přerostla už před lety v útok na samotné základy právního státu a jejich rozklad. Jeho vláda zároveň normalizovala a legitimizovala nejextrémnější politické proudy, které mohly prosazovat i ty části svého programu, jež byly dříve nevyslovitelné, zejména vůči palestinskému obyvatelstvu,“ míní Bízik.
SItuace je však podle Michala Beneše z Asociace pro mezinárodní otázky komplikovaná v tom, že izraelská politická scéna je extrémně roztříštěná, čemuž odpovídá i to, že v minulých parlamentních volbách se dostalo do Knesetu 12 stran. „Důraz je kladen na koalice, v nich je ale hodně stran, a tím pádem se vytrácí politická agenda,“ vysvětluje Beneš.
Lze ale říci, že Netanjahua a jeho stranu Likud volili lidé spíše na periferii, sekulární židé s nižším vzděláním a jeho blok také podporují ultraortodoxní židé. Pro Eisenkota hlasují podle Plíštilové naopak lidé, kteří si přejí změnu, a více středoví voliči. „Pro ně byla rozhodující odpovědnost za selhání a dopuštění hrůz ze 7. října, odvody ultraortodoxních do armády, drahota a obavy o právní stát,“ uvedl Bízik.
Pokud se Eisenkot stane premiérem, lze podle expertů očekávat, že nebude na rozdíl od Netanjahua dále eskalovat válku s Íránem. Výraznou změnu ale podle nich nelze očekávat v přístupu k válce v Pásmu Gazy, která vypukla po teroristických útocích palestinského hnutí Hamás ze 7. října 2023; žádná strana si totiž podle Beneše nepřeje vznik státu Palestina. Eisenkot by však podle Bízika mohl zaujmout tvrdší postihy proti izraelským osadníkům na Západním břehu Jordánu. Je také oproti Netanjahuovi ochotnější podpořit americký mírový plán pro Gazu, kde panuje po izraelských úderech humanitární katastrofa. Vztahy se Spojenými státy, které Izrael vojensky podporují, jsou přitom pro všechny strany v zemi zásadní.
I kdyby se ale podařilo Eisenkotovi získat většinu a stát se premiérem, vyhráno podle Beneše nemá. „Pokud by mu parlament vyslovil důvěru, bude mít 145 dní na to, aby schválil nový rozpočet, který se schvaluje každý rok. Pokud se mu to nepodaří, automaticky se vyhlašují nové volby,“ řekl. Netanjahuovi tak může stačit vyčkat do nových voleb, do vzniku nové vlády navíc zůstává úřadujícím premiérem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}