Aktual.: 1.11.2026 14:40
Praha – Pro financování veřejnoprávních médií je podle bývalých ředitelů České televize Iva Mathého a Petra Dvořáka nejlepší stávající poplatkový systém. Je nejefektivnější a vytváří přímou vazbu s diváky a posluchači. Dvořák a Mathé se na tom shodli v diskusním internetovém pořadu Poledne s Moravcem.
Vládní koalice minulý týden prosadila v prvním čtení schválení zákona o změně financování ČT a ČRo z poplatků na příspěvek ze státního rozpočtu. Zároveň návrh zákona počítá s tím, že ČT dostane z rozpočtu 5,7 miliardy Kč, tedy o jednu miliardu méně, než vybere na poplatcích letos, a rozhlas 2,065 miliardy, což je o 400 milionů korun méně.
Podle Mathého nedává změna financování smysl. „Je tam touha ovládnout tu službu veřejnosti,“ uvedl. Poplatkový systém platí podle něj ve 12 evropských zemích. Zmínil také, že zhruba 300.000 tuzemských domácností je od placení poplatku osvobozena.
Česká televize byla podle Dvořáka v rámci Evropské vysílací unie ve výběru poplatků dávána za příklad ostatním zemím. „Navíc to, že diváci a posluchači poplatek platí přímo, vytváří vazbu mezi institucí a tím, kdo tu službu konzumuje,“ dodal Dvořák.
Jestliže má Česká televize plnit všechny povinnosti, které má ze zákona nebo memoranda o naplňování veřejné služby dané, je její současný rozpočet 8,5 miliardy korun podle Mathého ještě nízký.
Ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral by podle obou bývalých šéfů ČT měli při jednáních o financování veřejnoprávních médií držet spolu a čelit snaze o jejich rozdělení. To se ukázalo, když premiér Andrej Babiš (ANO) pozval na jednání pouze Chudárka, nikoliv Zavorala, kterého označil za aktivistu. Chudárek podle Mathého a Dvořáka neměl sám na schůzku s Babišem chodit.
Babiš tento týden zmínil, že by financování veřejnoprávních médií nemuselo jít přes státní rozpočet, kde by podléhalo každý rok schvalování. Zmínil některý ze skandinávských modelů, kde fungují různé formy přímé daně nebo platby fixované na více let. Dvořák doplnil, že v každé zemi existuje jiný model, který navíc tamní vlády různě mění. Dodal, že například ve Švédsku a Finsku, kde existuje speciální daň mimo rozpočet, se celková částka pro média po jejím zavedení zvýšila.
K druhému čtení návrhu zákona o změně financování mají poslanci přistoupit v lednu. Proti změně je opozice i zaměstnanci ČT a ČRo. Část z nich vyhlásila na úterý jednodenní stávku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}