Vysílací rada dostala kvůli stávce ČT a ČRo stížnosti od čtyř diváků

Stížnosti, které rada obdržela, věcně směřují hlavně vůči České televizi, méně vůči Českému rozhlasu. Pisatelé v nich poukazují zejména na plošné omezení či zrušení plánovaných zpravodajských relací a jejich nahrazení archivním vysíláním, nezařazení regionálního zpravodajství, sportovních relací a zpráv ve znakovém jazyce, údajnou nevyváženost informací o stávce a poplatcích, odvysílání sdělení o stávce na dětském programu ČT:D a vznášejí rovněž dotazy k možnosti kompenzace televizních poplatků za den stávky.

Pracovníci ČT a ČRo v úterý uspořádali jednodenní stávku proti koaličnímu návrhu na převod financování veřejnoprávních médií z poplatkového systému pod státní rozpočet. Obávají se omezení nezávislosti a snížení objemu financí pro obě média. Během stávky ČT i ČRo omezily živé vysílání a zpravodajství, nahradily je reprízami pořadů nebo v případě rozhlasu i hudbou.

Rada byla podle Mencla o 24hodinové stávce zaměstnanců i o plánovaném provizorním vysílacím režimu ČT i ČRo předem formálně informována. „Obě instituce deklarovaly, že učiní potřebné kroky k minimalizaci dopadů na posluchače a diváky a k zajištění zákonných povinností,“ sdělil.

„Všechna doručená podání budou analyzována z hlediska dodržení povinností České televize vyplývajících ze zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Současně doplňuji, že otázky vnitřních pracovněprávních vztahů, etických kodexů obou provozovatelů či správy poplatků nespadají do působnosti RRTV, nýbrž do pravomoci Rady ČT a Rady ČRo,“ uzavřel Mencl.

Záměr koalice ANO, SPD a Motoristů počítá se zrušením televizních a rozhlasových poplatků od lidí a firem a převedením financování pod stát. České televizi a Českému rozhlasu má připadnout méně peněz než nyní. Vládní koalice přes odpor opozice poslala návrh ve Sněmovně v sobotu 24. října ve 4:36 do druhého čtení. Zástupci vlády argumentují tím, že systém poplatků placených občany je v Evropě menšinový. Důvody stávky premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl.

České televizi během stávky klesla sledovanost o čtvrtinu na 18,9 procenta

Celodenní podíl České televize (ČT) na sledovanosti klesl v úterý během stávky zaměstnanců o 7,2 procentního bodu na 18,9 procenta. Průměr za letošní podzimní všední dny je 26,1 procenta. Jde o pokles podílu o více než čtvrtinu ve skupině diváků od 15 let. Vyplývá to z informací poskytnutých Českou televizí ČTK. Počet diváků, kteří si během dne vysílání ČT zapnuli, však podle Radka Konečného z tiskového oddělení zůstal blízko obvyklé úrovně.

Celodenní zásah dosáhl 3,32 milionu diváků od čtyř let, zatímco průměr za podzimní všední dny je 3,38 milionu. „Diváci tedy Českou televizi vyhledávali i v den stávky, u jejího vysílání ale trávili méně času než obvykle,“ řekl ČTK Konečný.

Pracovníci ČT a Českého rozhlasu (ČRo) v úterý uspořádali jednodenní stávku proti koaličnímu návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií. Obávají se omezení nezávislosti a snížení objemu financí pro obě média. Během stávky ČT i ČRo omezily živé vysílání a zpravodajství, nahradily je reprízami pořadů nebo v případě rozhlasu i hudbou.

Do stávky se podle údajů zveřejněných pořádající iniciativou Veřejnoprávně zapojilo 2257 pracovníků České televize. ČT zaměstnává 2900 lidí. „Velmi si vážím všech zaměstnanců, kteří se i během stávky podíleli na zajištění nezbytného provozu a vysílání ČT. A samozřejmě i těch, kdo se ke stávce aktivně nepřipojili proto, že zajišťovali výrobu pořadů, jež pro diváky do vysílání připravujeme,“ uvedl generální ředitel České televize Hynek Chudárek. Přerušením nastaveného výrobního procesu by podle něj pro ČT vznikly nemalé náklady.

„Věřím, že nás spojuje zájem na zachování silné, nezávislé a stabilní veřejnoprávní televize, která bude i nadále sloužit svým divákům,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}