Aktual.: 6.11.2026 10:18
Brusel – Unijní prezidenti a premiéři by měli na neformálním summitu příští týden v Irsku diskutovat o tom, kdo by měl za Evropu vystupovat v mírových rozhovorech o Ukrajině. V dopis italské premiérce Giorgii Meloniové to napsal předseda Evropské rady António Costa. Reagoval na dopis italské premiérky, ve kterém Costu vyzvala, aby EU na summitu v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou“, aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem“. Cílem podle italské premiérky je, aby „prosincová Evropská rada byla schopná formálně rozhodnout o této záležitosti, a to ve spojení se Spojeným královstvím, Norskem a dalšími evropskými zeměmi, které o to mají zájem“. Bez jmenování společného zástupce unie a vymezení jeho mandátu podle Meloniové hrozí, že EU bude při rozhovorech o ukončení války na Ukrajině bez vlivu.
“ Vzhledem k obrovskému lidskému utrpení způsobenému ruskou válkou proti Ukrajině a k jejím závažným důsledkům pro bezpečnost Evropy s Vámi souhlasím, že Evropa musí jednat soudržně, jednotně a odhodlaně,“ odpověděl Costa italské předsedkyni vlády. „Sdílím také váš názor, že Evropská unie musí být náležitě zapojena do diskusí, které utvářejí bezpečnost Evropy a budoucnost Ukrajiny,“ dodal v dopise, do kterého nahlédla ČTK.
Neformální summit EU, který se koná příští pátek v Dublinu, se měl primárně věnovat tématu umělé inteligence (AI). Costa ale v dopise slíbil, že na jednání „vyhradí čas“ i na diskusi o budoucím evropském vyjednavači.
Meloniová ve svém dopise rovněž uvedla, že o funkci nežádá pro sebe, ani pro Itálii. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na pozici vyjednavačů či vyjednavaček, který zveřejnil britský deník The Telegraph a ve kterém byl zmíněn i český prezident Petr Pavel. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}