Aktual.: 10.11.2026 14:00
Praha – Česko si v říjnu 2026 v evropském žebříčku inflace o jednu příčku polepšilo. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 2,4 procenta znamenalo sedmou nejnižší inflaci ze 42 sledovaných zemí, zatímco v září bylo Česko s 2,5 procenta osmé. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, jejíž závěry má ČTK k dispozici. Všechny sousední státy vykazovaly inflaci vyšší.
Na Slovensku činila inflace podle analýzy 3,1 procenta, v Polsku 3,5 procenta, v Německu 2,8 procenta a v Rakousku 3,6 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě měla Ukrajina s 10,9 procenta. Následovalo Moldavsko s 10,8 procenta a Kosovo s osmi procenty. Nejnižší inflaci mělo Švédsko s 0,9 procenta, následované Švýcarskem a Lichtenštejnskem, kde byla shodně 1,5 procenta.
Meziroční inflace v eurozóně v říjnu 2026 zrychlila na 4,0 procenta z 3,8 procenta. Dosáhla tak nejvyšší úrovně od září 2023 a zůstala výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Tento nárůst způsobil především prudký vzestup cen energií v souvislosti s pokračujícími boji na Blízkém východě. Inflace energií vyskočila na 20,8 procenta, což je nejvyšší úroveň od prosince 2022.
Meziroční inflace v USA by měla podle odhadů v říjnu 2026 vzrůst na 3,9 procenta ze zářijových 3,7 procenta. Předpokládá se, že americký index spotřebitelských cen (CPI) v říjnu 2026 meziměsíčně vzroste o 0,3 procenta, což je polovina nárůstu o 0,6 procenta zaznamenaného v září, který představoval největší měsíční nárůst od dubna.
Roční míra inflace v Číně se v říjnu 2026 snížila na 0,7 procenta z 0,9 procenta v předchozím měsíci, což představuje nejnižší úroveň od června a mírně zaostává za tržními očekáváními 0,8 procenta, uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,4 pct, potvrdil ČSÚ
Praha – Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu stouply meziročně o 2,4 procenta, inflace tak zpomalila ze zářijových 2,5 procenta. Svůj předběžný údaj z minulého týdne dnes potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňskému říjnu zlevnily hlavně potraviny, naopak dražší byly pohonné hmoty, uvedli statistici. Ve srovnání se zářím spotřebitelské ceny stouply o 0,4 procenta. Inflaci táhne vzhůru hlavně růst cen paliv. Příští rok se víc projeví ceny energií, míní analytici.
„Spotřebitelské ceny v říjnu mírně zpomalily svůj meziroční růst, který dosáhl 2,4 procenta. Tento vývoj byl nejvíce ovlivněn cenami potravin. Ty, částečně i díky loňské vyšší srovnávací základně, prohloubily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému říjnu levnější o čtyři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V říjnu meziročně klesly například ceny másla skoro o třetinu a vepřového masa a vajec téměř o pětinu. Ceny polotučného trvanlivého mléka klesly zhruba o 18 procent a margarínu a podobných výrobků o desetinu. Čokoláda a kakao zlevnily okolo tří procent a mírně levnější byly i uzeniny.
„Na meziroční růst cenové hladiny měly v říjnu největší vliv ceny v oddíle doprava, kde vzrostly ceny pohonných hmot a maziv o 35,6 procenta,“ uvedl ČSÚ. Dále zdražilo bydlení, ceny nájemného za bydlení stouply o 6,4 procenta, vodné zdražilo o 3,9 procenta, stočné o 3,8 procenta, ceny pevných paliv stouply o 4,5 procenta a tepla a teplé vody o 1,6 procenta. Naopak elektřina meziročně zlevnila zhruba o desetinu a zemní plyn o 3,6 procenta.
V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny destilátů a likérů o 2,4 procenta, piva o 2,1 procenta a tabákových výrobků o 6,5 procenta. Víno naopak o dvě procenta zlevnilo.
Stravovací služby v říjnu meziročně zdražily o 3,8 procenta a ceny ubytovacích služeb stouply o 7,2 procenta. Více stály i organizované dovolené a zájezdy, naopak oděvy a obuv v říjnu meziročně zlevnily.
ČSÚ dnes zveřejnil také informace o zářijovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny se v září meziročně zvýšily o 5,7 procenta a proti srpnu o 1,5 procenta. Ceny dovozu ve srovnání s loňským zářím stouply o 8,3 procenta a meziměsíčně o 1,8 procenta.
„V meziměsíčním i meziročním srovnání rostly výrazně zejména ceny pohonných hmot, elektřiny a zemního plynu,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
ČNB: Říjnové zvolnění inflace ovlivnily potraviny, změna trendu zatím nenastala
Říjnové zpomalení meziroční inflace na 2,4 procenta ze zářijových 2,5 procenta ovlivnily především ceny potravin, které se drží v blízkosti svých dvouletých minim. Očekávaná změna trendu u potravin zatím nenastala. V komentáři k vývoji říjnové inflace to dnes uvedl ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář. Zároveň upozornil, že do konce roku inflace zrychlí, namístě je proto obezřetnost v měnové politice.
„I přes řadu nepříznivých faktorů zůstává vývoj cen potravin v letošním roce utlumený,“ uvedl Sklenář. Připomněl, že v říjnu se meziročně snížily o čtyři procenta. „Pokles cen potravin přitom zůstává relativně plošný a v průměru se ceny potravin drží na úrovni dvouletých minim. Stále se tak odkládá obrat, který naznačují komoditní burzy a informace o letošní slabé sklizni,“ doplnil.
Vzhůru naopak inflaci táhnou ceny pohonných hmot. V říjnu meziročně vzrostly o 38,6 procenta, přestože vláda snížila spotřební daň z nafty a přistoupila ke stanovování cenových stropů.
Mimo kolísavé položky se inflační vývoj podle Sklenáře významně nemění. „I přes výkyvy celkové inflace je vývoj jádrové inflace stabilizovaný, v říjnu zůstala beze změny na 3,1 procenta,“ uvedl.
Do konce roku se inflace podle prognózy ČNB přiblíží třem procentům. „Na začátku příštího roku celková inflace pravděpodobně přechodně vyskočí výrazně nad tři procenta, jelikož odezní administrativní vliv převedení poplatků za podporované zdroje energie plně na státní rozpočet. Míra inflace by měla kulminovat v únoru a pak by měla začít zvolňovat,“ uvedl Sklenář.
Jádrová inflace podle ČNB zůstane stabilní, ale nadále bude na zvýšených úrovních kolem tří procent. „Zvýšený inflační výhled pro příští rok vzhledem k vývoji jádrové inflace a globálním inflačním tlakům přináší důvody pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice,“ uzavřel Sklenář.
Analytici: Inflaci táhnou vzhůru ceny paliv, příští rok se projeví i energie
Meziroční inflaci nyní táhne vzhůru především zdražování pohonných hmot, uvedli analytici oslovení ČTK. V příštím roce se podle expertů výrazněji projeví i růst cen elektřiny a plynu, navíc odezní současné zlevňování potravin. Inflace proto zrychlí na více než tři procenta.
„Na inflační straně nyní stojí především pohonné hmoty, které jsou odpovědné téměř za polovinu celkové inflace,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Současně je třeba upozornit, že v inflaci stále ještě není vidět růst cen energií pro domácnosti. Dražší elektřina ani plyn se zatím do spotřebitelských cen výrazně nepromítají. Jejich efekt se kvůli rozšířeným fixacím projeví až na začátku příštího roku,“ dodal.
Inflaci podle analytiků nadále tlumí ceny potravin, které se sice meziměsíčně zvýšily, byly ale nižší než loni v říjnu. „Udržení příznivého cenového vývoje bude v dalších měsících stále obtížnější. Náklady v celém potravinovém řetězci tlačí vzhůru dražší energie, rostoucí mzdy i přibývající regulace,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Na odeznívání příznivého vlivu cen potravin upozornil hlavní ekonom FinGO Petr Zámečník. „Meziměsíční data ukazují, že se síla potravin ve snižování inflace již vyčerpává. Na meziměsíčním růstu indexu spotřebitelských cen ve výši 0,4 procenta se podílely především právě potraviny a nealkoholické nápoje, které v průměru zdražily o 0,6 procenta,“ řekl Zámečník ČTK.
V nadcházejících měsících růst spotřebitelských cen podle analytiků zrychlí. „Inflace bude nadále směřovat k hladině tří procent hned z několika důvodů. Již půl roku v řadě rostou ceny průmyslových výrobců a v příštích měsících lze očekávat otočení vývoje cen zemědělských výrobců. To bude mít za následek i zvyšování spotřebitelských cen,“ uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti ECOVIS.
„Vrchol inflace očekáváme v únoru 2027 těsně pod čtyřmi procenty a za celý (příští) rok by průměrná výše inflace mohla dosáhnout 3,2 procenta,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Letos analytici čekají průměrnou inflaci 2,1 procenta.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}