Aktual.: 11.11.2026 16:54
Praha – Počet novorozenců v ČR by se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška mohl letos snížit pod hranici 75.000 dětí, což by bylo nové minimum. Dosud se nejméně dětí v Česku narodilo loni, bylo jich 77.636. Důvodem je pokračující trend snižující se porodnosti, s nímž se potýkají všechny vyspělé země a který se do konce desetiletí nezastaví. Nízká porodnost a opatření proti ní byly dnes tématem veřejného slyšení v Senátu.
„Porodnost klesá velmi dramaticky. Počet živě narozených dětí v uplynulém roce přesáhl jenom mírně 77.000. Bohužel data za první polovinu roku 2026 ukazují na další pokles,“ uvedl Dušek. Podle statistik se v Česku letos od začátku ledna do konce června narodilo jen zhruba 36.000 dětí. „V dalších letech to může být ještě horší. Budeme rádi, když udržíme 70.000 porodů živě narozených dětí ročně a jdeme dolů ze 110.000 až 120.000,“ uvedl Dušek.
Závěry slyšení by se podle předsedy pořádajícího senátního sociálního výboru Lumíra Kantora (KDU-ČSL) měly přeměnit v doporučení pro vládu a obě komory Parlamentu a realizace protiopatření by neměla být záležitostí jen pro jedno volební období. Nízká porodnost nemá podle senátora ANO Martina Bednáře univerzální příčinu, důležitost rodiny je třeba uplatnit ve výchově, v apelu na společnost a ve vytváření podmínek pro zvýšení porodnosti.
Meziroční pokles porodnosti loni pokračoval čtvrtým rokem v řadě. Průměrný věk prvorodiček se přiblížil k 30 letům, průměrný věk všech rodiček přesáhl 31 let a narostl od roku 2000 o pět let. Takřka polovina dětí se narodila nesezdaným párům. K důvodům snižující se porodnosti patří to, že do reprodukčního věku vstupují slabší ročníky žen narozených v 90. letech minulého století. „Znatelný pokles počtu žen ve fertilním věku vede logicky k poklesu porodnosti,“ uvedl Dušek.
K odkládání rodičovství přispívá tendence zakládat rodiny až ve vyšším věku vlivem ekonomických podmínek, změn v životním stylu či obtížnější dostupnosti bydlení. Důsledkem snižující se porodnosti i plodnosti je podle Duška nevyhnutelná restrukturalizace sítě porodnic a pracovišť pediatrické péče při zachování jejich dostupnosti a kvality, podrobnosti budou představeny počátkem prosince. Pětina porodnic podle Duška nesplňuje limit 600 porodů ročně.
Profesor Tomáš Sobotka z Vídeňského institutu pro demografii představil 13 možností zvýšení porodnosti, užívaných v severských zemích nebo v Německu. Kromě zlepšení dostupnosti bydlení nebo práce na částečný úvazek k nim patřily dostupnost péče o děti do tří let, plná náhrada ušlé mzdy až po dobu dvou let během rodičovské dovolené nebo desetidenní dovolená pro rodiče dětí do osmi let věku.
Daniel Prokop z agentury PAQ Research jako možnosti alespoň mírného zlepšení porodnosti uvedl zlepšení dostupnosti mateřských škol nebo zvýšení daňových slev. „Slevy na druhé a třetí dítě po roce 2015 rostly, od roku 2021 se ale nezvyšují. Na druhé dítě je sleva relativně nižší než v letech 2012 až 2014,“ uvedl Prokop. Doporučil zvýšení osm let nevalorizované slevy na první dítě na částku 22.320 korun, což odpovídá druhému dítěti. Stát by to stálo 4,5 miliardy korun ročně navíc, dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}