Aktual.: 11.11.2026 10:51
Brno – Nejvyšší soud (NS) potvrdil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové pětiletý trest vězení v restituční kauze takzvaného Bečvářova statku. Odmítl její dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Benešová, která také nesmí pět let působit na rozhodovací pozici ve státní správě či samosprávě, se ještě může se stížností obrátit na Ústavní soud.
Benešová se podle pravomocného verdiktu dopustila zneužití pravomoci úřední osoby. Neoprávněně vydala pozemky a spolu s dalšími dvěma úředníky způsobila podle soudů více než miliardovou škodu.
Vrchní soud v Praze Benešové opakovaně ukládal podmíněný trest, například s ohledem na zdravotní stav a délku řízení. Pokaždé ale rozhodnutí zrušil NS, nakonec také kauzu přidělil jinému senátu vrchního soudu. Ten v květnu akceptoval názor nejvyšší instance a neshledal důvod k mimořádnému snížení trestu pod zákonnou sazbu, která činí pět až 12 let vězení.
Žena podle dřívějšího vyjádření považuje trest za nespravedlivý. Nesouhlasí s tím, jak velkou roli při rozhodování o náhradních pozemcích jí justice přisoudila. Obhajoba už dříve naznačila možnost podání ústavní stížnosti, usilovala také o obnovu řízení.
Trojice bývalých pracovníků pozemkového úřadu se v kauze zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Emílie Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Janu Marii Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Na pozemky však neměli nárok.
Bednářovou označil úředník Jan Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Horák si po řadě zvratů vyslechl pětiletý trest vězení, Petr Chmelík dostal podmínku.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}