Aktual.: 13.11.2026 10:52
Praha – Opoziční TOP 09 navrhne obnovit lustrační požadavky pro ministry a jejich náměstky. Má stále své opodstatnění, řekl novinářům ve Sněmovně předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel k pravidlu zrušenému v roce 2014. Zdeněk Šarapatka, který návrh sliboval jako kandidát TOP 09 do senátních voleb, vztahuje věc k premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a ministrovi kultury Otovi Klempířovi (za Motoristy). Je podle něj nicméně obecně potřebný vzhledem k riziku normalizace české společnosti.
Havel zdůraznil, že návrh pouze vrací normu před rok 2014, kdy ji upravila koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL kvůli účasti Babiše ve vládě. Norma zakazuje působit ve vysokých funkcích lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky Státní bezpečnosti (StB) či se jinak angažovali v tehdejším režimu.
Změna zákona souvisela se vstupem Babiše do politiky. Tehdejší prezident Miloš Zeman po volbách roku 2013 několikrát zopakoval, že bude chtít po ministrech v souladu s praxí negativní lustrační osvědčení. Babiš se tehdy kvůli vedení ve svazcích StB soudil na Slovensku a měl v kabinetu zasednout jako ministr. Sněmovna změnu služebního zákona v prvním čtení koncem ledna 2014 podpořila a týden poté prezident jmenoval novou vládu, ve které byl Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku.
Pravicová opozice tehdy poukazovala na to, že kabinet porušuje platná pravidla už při svém vzniku. Nyní mají podle TOP 09 příležitost lidovci svoji tehdejší chybu napravit. Opozice nicméně ve Sněmovně nedisponuje potřebnými hlasy, kluby ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a Starostů čítají 92 poslanců.
Změnu lustračního zákona přinesla celková novela služebního zákona, která zavedla, že lustrační zákon se bude vztahovat jen na místa vedoucích úředníků státní správy, nikoli na členy vlády a jejich náměstky. Lustrační zákon stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v úřadech územních samosprávných celků, v justici, armádě, BIS, veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu, státních fondech nebo například v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Osvědčení vydává ministerstvo vnitra.
Klempíř před lety časopisu Reflex přiznal, že podepsal spolupráci s komunistickou tajnou policií, která ho v letech 1984 až 1985 evidovala pod krycím jménem Olda. Spolupráci se mu podařilo po půldruhém roce rozvázat. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) byl od roku 1982 agentem komunistické StB premiér Babiš. Babiš to ovšem popírá a obrátil se kvůli tomu dříve na slovenskou justici. Slovenské ministerstvo vnitra předloni v říjnu oznámilo, že s Babišem uzavřelo ve věci smír, který následně schválil soud.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}