Politico: Lídři se neshodují, kdo by měl EU zastupovat na mírových jednáních

O tom, že evropští zástupci budou u vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, informovali ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zvláštní americký vyslanec Jared Kushner, který spolu s dalším americkým zmocněncem Stevem Witkoffem do irské metropole dorazil z moskevského setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zelenskyj podle Politika varoval, že Rusko usiluje o přetvoření evropské bezpečnostní architektury, a uvedl, že evropské země musí mít v jednáních slovo. Dvoudenní rozhovory mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy v Abú Zabí se tento týden odehrály de facto bez evropských představitelů. Ti byli přítomni, ale účastnili se pouze jednání na okraj hlavních hovorů.

Otázka, kdo bude hovořit za Evropu, nebyla nikdy důležitější, Evropská unie však na ni nezná odpověď, píše bruselský zpravodajský web s odvoláním na své zdroje. Unijní blok se podle něj rozdělil přinejmenším na tři tábory.

V jednom roste podpora pro předsedu Evropské rady Antónia Costu, který je díky své funkci přirozeným kandidátem na zastupování celého bloku. V dalším táboře stojí Francie a Německo, které se podle Politica zdráhají přenechat Bruselu svá případná místa u jednacího stolu. A pak existuje třetí – spíše osamocený tábor: zastánci šéfky unijní diplomacie a bývalé estonské premiérky Kaji Kallasové, píše web.

Kallasová by podle něj byla jasnou volbou, nebýt jejího tvrdého postoje vůči Rusku, což by podle některých diplomatů mohlo být ke škodě, píše Politico. Costa se podle něj zatím jeví pro členské státy jako nejpřijatelnější kandidát. Kromě toho, že má mandát zastupovat lídry unijního bloku, jeho minulost v podobě vedení portugalské vlády mu poskytuje určitou míru neutrality, uvedl jeden z diplomatů podle webu.

Český premiér Andrej Babiš, který se dnešního summitu účastní, už dříve řekl, že jako možné evropské zástupce pro zmíněná jednání by si dovedl představit italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, šéfku dánské vlády Mette Frederiksenovou, premiéry Polska a Británie Donalda Tuska a Andyho Burnhama nebo právě Costu.

Dnešní summit se měl původně věnovat hlavně umělé inteligenci (AI), ale Meloniová považuje za neodkladné dohodnout se co nejdříve v koordinaci s Británií a Norskem na tom, kdo bude Evropu reprezentovat při jednání s Ruskem. Postoj Meloniové podpořil i Babiš.

Babiš žádá rychlé rozhodnutí o evropském zástupci pro rozhovory s Ruskem

Členské země EU by se podle Babiše měly konečně rozhodnout, kdo je bude zastupovat na mírových rozhovorech s Ruskem. Při příchodu na summit rovněž řekl, že pomoc Ruskem napadené Ukrajině by neměla být spojována s jednáním o příštím dlouhodobém unijním rozpočtu, jak nedávno navrhl německý kancléř Friedrich Merz.

„Předpokládám, že bude debata k Ukrajině a o tom, jestli konečně Evropská rada rozhodne o tom, kdo by měl mít mandát, pokud se toho budeme účastnit, protože zatím to není úplně jasné. Jsou tam nějací úředníci za Evropu, ale na Evropské radě ta debata neproběhla,“ řekl Babiš. Za vhodného kandidáta považuje předsedu Evropské rady Antónia Costu, což zdůvodňuje jeho přímou vazbou na rozpočet Evropské unie.

Babiš dnes také uvedl, že Česko se připojilo k deklaraci o architektuře evropské bezpečnosti, což je iniciativa Francie. Deklarace, která byla tématem čtvrtečního summitu Evropského politického společenství (EPC) v Dublinu, konstatuje, že o bezpečnostních otázkách týkajících se Evropy musí rozhodnout sami Evropané a že způsob ukončení konfliktu na Ukrajině se neobejde bez souhlasu Kyjeva.

Pokud jde o podporu Ukrajiny, nechce ji Babiš spojovat s unijním rozpočtem. „Myslím si, že evropský rozpočet je pro členské země a pomoc Ukrajině je potřeba řešit mimo rozpočet. My potřebujeme hlavně mír na Ukrajině, další peníze by měly sloužit především na rekonstrukci Ukrajiny, potřebujeme nějaký Marshallův plán,“ uvedl.

Babiš patří k představitelům unijních zemí, kteří se ohradili vůči Merzově výzvě, aby se všechny státy EU bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Berlín podle deníku Financial Times (FT) bez takové dohody hrozí zablokováním jednání o budoucím víceletém finančním rámci EU. Stejný postoj jako Babiš zastává například slovenský premiér Robert Fico, výhrady měli i představitelé dalších zemí.

Kallasová: Rusko nemá právo určovat zástupce Evropy na jednáních o Ukrajině

Moskva nemá žádné právo rozhodovat o tom, kdo bude zastupovat evropské země na případných mírových jednáních o Ukrajině. Novinářům to při příchodu na summit řekla Kallasová. Někdejší estonská premiérka si je vědoma signálů, že Rusko nechce, aby se rozhovorů zúčastnila ona sama. 

„Vím, že Rusové nechtějí, abych byla součástí mírových jednání, ale není na nich, aby o tom rozhodovali,“ poznamenala Kallasová. Zdůraznila ale, že ji členské státy pověřily zastupováním EU v zahraniční a bezpečnostní politice a že v této funkci reprezentuje všech 27 zemí, nikoli pouze své vlastní postoje. Musí se proto řídit jejich společným stanoviskem.

Kallasová v souvislosti s nynějším stavem jednání zdůraznila, že nejdřív musí nastat příměří, aby Rusko prokázalo, že skutečně usiluje o mír. Varovala také před tím, aby se debata o širší evropské bezpečnostní architektuře nestala způsobem, jak odvést pozornost od příměří. Ruské požadavky na jednání o bezpečnostním uspořádání podle ní mohou být právě takovou snahou.

Téma nového bezpečnostního uspořádání Evropy zmínila ruská strana naposledy tento týden na trojstranných jednáních se zástupci Ukrajiny a americkými vyjednavači v Abú Zabí. Rozhovorů se žádný Evropan přitom přímo nezúčastnil.

Šéfka unijní diplomacie dnes zdůraznila, že Evropská unie má vlastní instituce a nemůže ji při jednáních zastupovat kdokoli, kdo nemá odpovídající institucionální roli. Moskva podle ní nechce mít u jednacího stolu silné protějšky. „Rusové nechtějí mít u jednacího stolu nikoho silného, chtějí prosadit své maximální požadavky,“ dodala Kallasová.

Irský premiér chce rychlé rozhodnutí o evropském zástupci pro jednání s Ruskem

EU by se do týdne či dvou měla rozhodnout, kdo ji bude zastupovat na mírových rozhovorech s Ruskem. Dnes to při příchodu na neformální summit EU v Dublinu prohlásil irský premiér Micheál Martin, který vrcholnou schůzku hostí. Martin nicméně poukázal na to, že dnešní zasedání je neformální, takže konečné rozhodnutí nemusí padnout.

„Už je jasné, že Evropa bude sedět u stolu,“ řekl Martin o přímé účasti evropských zemí na rozhovorech s Ruskem. Zástupci evropských zemí a unijních institucí tento týden v dějišti mírových rozhovorů v Abú Zabí mezi Ruskem a Ukrajinou za zprostředkování USA sice byli, samotného třístranného jednání se ale přímo neúčastnili.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes ocenila jednání v Abú Zabí a dohodnutou výměnu zajatců, zároveň uvedla, že Brusel pracuje na nových sankcích proti Rusku. To potvrdila již ve čtvrtek.

Merz vyzval Trumpa, aby nepřichystal během hovoru s Putinem překvapení

Merz dnes vyzval Trumpa, aby příští týden v Číně nepřichystal během očekávaného hovoru s Putinem o Ukrajině žádná překvapení. Píše to agentura Reuters, podle níž se tak šéf německé vlády vyjádřil na okraj neformálního summitu lídrů zemí Evropské unie v Dublinu.

„Někteří zde v Dublinu se obávají, že by se z toho mohlo vyklubat ‚druhý Anchorage moment‘,“ uvedl Merz s odkazem na loňské setkání Trumpa s Putinem v Anchorage na Aljašce. „Chci proto Spojeným státům vyslat zcela jasně náš vzkaz: prosím, žádná překvapení. Postupujte nadále jako součást ‚týmu Evropa‘ a ‚týmu Ukrajina‘,“ řekl podle Reuters Merz.

Setkání prezidentů USA a Ruska v Anchorage skončilo oficiálně bez závěrečné dohody, lídři zemí ale jednali o možnostech ukončení války, kterou Rusko proti Ukrajině rozpoutalo v únoru 2022. Moskva podle dřívějších informací Reuters tvrdila, že země dospěly ke shodě o obrysech mírové dohody a hovořila o tom jako o „duchu Anchorage“. Trump už dříve řekl, že se příští týden na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně sejde s ruským protějškem Putinem.

Tento týden přinesl řadu schůzek, jejichž cílem je ukončit rusko-ukrajinskou válku. Nejprve v Abú Zabí spolu hovořili na trojstranném jednání zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner následně odletěli do Moskvy jednat s Putinem a poté se v Dublinu sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kushner na začátku jednání s Putinem podle TASS uvedl, že Spojené státy začaly s evropskými zeměmi jednat o obrysech budoucí bezpečnostní architektury pro Evropu. Vedoucí ruského vyjednávacího týmu Vladimir Medinskij o den dříve sdělil, že ústředním tématem posledních třístranných jednání v Abú Zabí byla diskuse o budoucí bezpečnostní architektuře v Evropě po skončení konfliktu na Ukrajině.

Podle agentury AFP prosazuje v rámci mírových jednání přehodnocení širší evropské bezpečnostní architektury Moskva. Tento nový tlak vyvolal znepokojení mezi spojenci USA v Evropě, kteří dlouhodobě odmítají snahu Kremlu o zásadní proměnu bezpečnostního uspořádání na kontinentu, napsala o něco dříve AFP.

Merz dnes podle ní uvedl, že Evropa nepotřebuje s Ruskem jednat o novém bezpečnostním uspořádání. „Rusko chce hovořit o otázkách evropské bezpečnostní architektury. O tom my diskutovat nepotřebujeme, ona už totiž existuje,“ řekl německý kancléř.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}