Daň pro rafinerie míří ke schvalování, podle Orlenu ohrozí investice

Důvodem pro zavedení mimořádné daně je podle vlády nárůst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Týkat se bude velkých korporací a v tuzemsku dopadne zřejmě jen na dva podniky, a to rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově. Obě vlastní Orlen Unipetrol. Daň se bude uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň do státního rozpočtu přinést asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude možné zpřesnit až v roce 2027 podle vývoje cen.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla, aby Sněmovna zkrátila lhůtu před třetím čtením na sedm dní. Sněmovna by tak mohla zákon schvalovat na své nejbližší schůzi, která začne 24. listopadu. Zopakovala, že nejde o zisky plynoucí z inovací nebo lepšího hospodaření, ale o mimořádné výnosy, s nimiž nemohla korporace předem počítat.

Potvrdila, že o daň se státní rozpočet nebude dělit s kraji ani obcemi, jako je tomu u jiných daní. Důvodem je, že stát výnos použije na kompenzaci nákladů a opatření spojených s růstem cen pohonných hmot. Obavy opozičních řečníků ministryně odmítla a zdůraznila, že zákon je obecný a napsaný na konkrétní činnost, nikoli na konkrétní podnik. „Nic není ohroženo a ani nemůže, protože ten zisk je neočekávaný,“ uvedla. Naproti tomu předseda opoziční ODS Martin Kupka míní, že jde o „lex Orlen“.

Předseda sněmovního klubu koaličních Motoristů Boris Šťastný dnes informoval, že jeho strana zatím o žádných návrzích na nové daně nebyla informována. Posoudí je, až budou na stole. Ministryně financí podle něj přistupuje k plánům na snižování deficitu komplexně, vedle hledání úspor podle něj legitimně hledá i způsoby, jak peníze do rozpočtu získat.

Piráti chtějí snížit sazbu daně na 25 procent, protože navrhovaných 50 procent pokládají za vysoké zdanění. Chtějí ale zdanění rozšířit na uhelné elektrárny. „Nemůžeme dělat, že je nevidíme. Vzrostla jim tržní cena elektřiny a uhelné elektrárny prodávají za výrazně vyšší cenu,“ řekla pirátská poslankyně Vendula Svobodová.

Dvě poslankyně Zelených z klubu Pirátů, Gabriela Svárovská a Irena Ferčíková Konečná, navrhují od roku 2028 zavést daň z nadměrných zisků velkých skupin. Do vládou navrhované daně pro rafinerie zasahovat jejich návrh nemá. Daň má být trvalá se sazbami 33 a 60 procent. Svárovská řekla, že motivem tohoto návrhu je nejen zkušenost z energetické krize v roce 2022, ale i současný vývoj.

Předseda lidoveckého klubu Marian Jurečka předložil návrhy, které se týkají například školkovného nebo rychlejších odpisů v zemědělství. Starostové chtějí víc zdaňovat příjmy z prodeje investičních bytů.

Nad všemi návrhy zasedne ještě rozpočtový výbor Sněmovny, aby k nim vydal své doporučení.

Orlen Unipetrol se ohradil proti rafinerské dani, podle firmy ohrozí investice

Provozovatel tuzemských rafinerií Orlen Unipetrol se dnes znovu ohradil proti připravované mimořádné dani na zvýšené marže rafinerií. Podle firmy návrh podkopává energetickou a bezpečnostní stabilitu ČR, protože v rámci daně vybrané peníze budou v budoucnu chybět na investice. Orlen Unipetrol to uvedl v dnešním prohlášení zaslaném ČTK. Ministerstvo financí už dříve ohrožení investic odmítlo. Jeho aktuální vyjádření ČTK shání.

Orlen Unipetrol ovšem se zavedením daně od začátku nesouhlasí. „Pokud bude daň uplatněna v navrhované podobě, významně ohrozí naše investice do modernizace a bezpečnosti rafinérií právě v době nákladné transformace směrem k nízkoemisní budoucnosti. Musíme udržet vysoké tempo miliardových investic, a to navzdory mimořádně nepříznivé hospodářské situaci posledních dvou let,“ uvedla dnes firma.

V této souvislosti podnik připomněl ztráty z předchozích let. Za poslední dva kalendářní roky skupina vykázala celkovou čistou ztrátu 14,9 miliardy korun a účetní ztrátu 63 miliard korun. „Další daňová zátěž by výrazně omezila naši schopnost vyrábět konkurenceschopné produkty, zvyšovat bezpečnost provozu a zajišťovat dodávky pohonných hmot v objemu, který český trh potřebuje,“ pokračovala společnost v prohlášení.

Rafinerská skupina proto vyzvala vládu, aby návrh daně přehodnotila. Zároveň je připravena jednat.

Ministerstvo financí už v minulých týdnech uvedlo, že možné dopady mimořádné daně pečlivě zvážilo a ohrožení investic do tuzemského průmyslu odmítlo. „Návrh je nastaven jako dočasné opatření pro roky 2026 a 2027 a dopadá pouze na část mimořádných marží vzniklých v důsledku výjimečné geopolitické situace na trhu s ropou a ropnými produkty. Nedotýká se běžné úrovně hospodaření ani schopnosti financovat investiční činnost. I po uplatnění daně tak zůstává zachována běžná úroveň ziskovosti i významná část mimořádných výnosů, které mohou využít pro další rozvoj a investice,“ řekl ČTK v závěru října mluvčí úřadu Filip Běhal.

Mimořádnou daň na rafinerie zaplatí lidé, míní opozice

Vláda zaváděním sektorových daní podle opozičních občanských demokratů vytváří nepředvídatelné prostředí pro budoucí investice a další rozvoj ekonomiky, tím poškozuje obraz fungující země. Na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny o zavedení mimořádné daně na rafinerie to dnes uvedl předseda ODS Martin Kupka. Zvýšení daně podle něj lidé nakonec zaplatí v rostoucích cenách. Piráti podle poslankyně Venduly Svobodové obecně zdanění mimořádného zisku v krizové době neodmítají, vadí jim však navrhovaná podoba. Stejně jako Kupka a později zástupci Starostů zmínila fakt, že se daň týká jen jedné firmy a může ohrozit případné další investice do českého průmyslu.

„Podobná situace je také u výrobců elektřiny z uhlí,“ uvedla Svobodová. Piráti proto navrhují předpis rozšířit na tyto výrobce a sazbu snížit na 25 procent místo 50. „Chceme, aby se vybrané peníze nerozpustily ve státním rozpočtu, ale aby se využily na kapacitní platby elektrárnám, což je nástroj na zajištění stabilních dodávek elektřiny do budoucna. Jinak tyto náklady znovu zaplatí občané ve svých účtech za elektřinu,“ řekla.

Také Starostové nevylučují možnost mimořádných daní na kompenzace nadměrných nákladů, které lidé a firmy mají. Nelze podle nich ale zdanit každého, komu se zrovna daří. Poslanec STAN Jan Papajanovský představil novinářům pozměňovací návrhy, které Starostové podají. Daň se podle nich má vztahovat i na zahraniční rafinerie, které pohonné hmoty do Česka dovážejí, a vypočítána má být podle dat z delšího období. Starostové vládu také vyzvou, aby hledala evropské řešení problému. Podle toho, jestli se změnami uspějí, budou poslanci STAN o normě hlasovat. I bez opozice nicméně vláda díky většině ve Sněmovně může návrh prosadit.

Daň se bude podle předlohy uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude záviset na vývoji cen. Daň se má podle vládního návrhu vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně. Základ se má vypočítávat jako rozdíl mezi tržbami z prodeje vlastních výrobků a náklady na spotřebovanou ropu.

Daň dopadne jen na rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, které vlastní Orlen Unipetrol. O zákonu tak Kupka mluví jako o lex Orlen a v tom směru jako o nespravedlnosti. Uvedl také, že ODS chystá vlastní daňovou reformu. Kupka zdůraznil, že daně mají být předvídatelné a spravedlivé. Daň na rafinerie tyto požadavky porušuje, protože míří na jednu firmu, míní. Za nespravedlivé považuje i to, že v Česku se spotřebuje přibližně 60 procent doma vyrobených pohonných hmot a 40 procent se jich dováží, na ty ale daň nedosáhne.

„Česká republika to zaplatí několikrát, protože v okamžiku, kdy tímto způsobem zasáhne, omezí možnosti investovat a pro dvě české rafinerie to znamená do budoucna ztrátu konkurenceschopnosti a pochopitelně také ztrátu pracovních příležitostí. A to se dotkne logicky jak Ústeckého, tak Středočeského kraje,“ uvedl Kupka. Zavedení daně podle něj není srovnatelné s krokem minulé vlády, která zavedla daň na mimořádné zisky energetických firem, vzhledem k tehdejší situaci na trhu.

V souvislosti s úvahami vlády Andreje Babiše (ANO) o zdanění dalších hospodářských sektorů hovořil místopředseda ODS Jan Skopeček o nepředvídatelnosti a poškozování úspěšných. Poslankyně STAN Věra Kovářová mluví v souvislosti se spekulacemi o zdanění bank, pojišťoven či mobilních operátorů o další dani, a to dani z nejistoty. „Vláda za jediný týden stihla sektorovou daň ohlásit, nevyloučit, odložit, popřít a znovu oživit,“ popsala, jak se v uplynulých dnech postupně k záměru vyjadřovali jednotliví koaliční lídři.

Předseda sněmovního klubu koaličních Motoristů Boris Šťastný dnes novinářům řekl, že jeho strana zatím o žádných návrzích na nové daně nebyla informována. Posoudí je, až budou na stole. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle něj přistupuje k plánům na snižování deficitu komplexně, vedle hledání úspor podle něj legitimně hledá i způsoby, jak peníze do rozpočtu získat. Schillerová později novinářům ve Sněmovně řekla, že je její povinností jako ministryně financí zvažovat všechny aspekty daňového mixu. O možných změnách debatuje s premiérem Andrejem Babišem, výsledek plánuje představit do několika týdnů, tedy zhruba před koncem roku.

Opozice zahrnula návrh daně pro rafinerie svými návrhy úprav

Opoziční poslanci předložili k vládnímu návrhu na zavedení mimořádné daně pro rafinerie zatím dvě desítky pozměňovacích návrhů. Týkají se nejen úpravy samotné této navrhované daně, ale zahrnují i jiné oblasti, třeba prodej bytů, bydlení i podporu zemědělců. Žádný návrh ze strany koaličních poslanců se na sněmovním webu před 10:00 neobjevil. Sněmovna dnes tuto vládní předlohu projednává ve druhém čtení, kdy je právě možnost podávat pozměňovací návrhy. Koalice kvůli tomu svolala dokonce mimořádnou schůzi.

Z řad opozice zaznívaly v uplynulých dnech obavy, že vláda využije tuto předlohu pro zavedení sektorových daní. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu řekl, že vláda sektorové daně neprojednala a neočekává, že by se o nich ve Sněmovně v tomto týdnu debatovalo.

Poslanec Starostů Jan Papajanovský například navrhuje, aby si mohly rafinerie snížit základ mimořádné daně až o polovinu tím, že by si odečetly náklady na mimořádné investice. Skupina jeho stranických kolegů chce využít tohoto návrhu zákona a vložit do něj například omezení pro daňové osvobození při prodeji investičních bytů. Za investiční byty chtějí označit všechny byty kromě těch, kde peníze z jejich prodeje využije vlastník na to, aby si obstaral bydlení, kde bude mít trvalé bydliště on sám nebo jeho děti, rodiče i prarodiče.

V dalším návrhu chtějí Starostové daňově osvobodit poskytnutí služebního bytu zaměstnanci ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel by mohl jako výdaj uplatnit i nájemné placené pronajímateli bytu.

Piráti navrhují předpis rozšířit o mimořádnou daň i na uhelné elektrárny a sazbu snížit na 25 procent místo 50 procent. „Chceme, aby se vybrané peníze nerozpustily ve státním rozpočtu, ale aby se využily na kapacitní platby elektrárnám, což je nástroj na zajištění stabilních dodávek elektřiny do budoucna. Jinak tyto náklady znovu zaplatí občané ve svých účtech na elektřinu,“ řekla poslankyně Pirátů Vendula Svobodová.

Opoziční lidovci nabídli trojici úprav. Jejich poslanec Benjamin Činčila navrhl, aby zdanění podléhala jen ta část hrubé marže, která převyšuje úroveň srovnávacího období o více než 20 procent. Podle jeho dalšího pozměňovacího návrhu by se do výpočtu nezahrnovaly jen náklady na ropu, ale také například na biosložky, emisní povolenky, dopravu a zajišťovací operace. Činčilův třetí návrh započítává aspoň náklady na zajištění ceny ropy a měnových rizik.

Poslanci TOP 09 chtějí snížit sazbu daně z 50 na 39,5 procenta. Daň by navíc nebyla uznatelným výdajem při stanovení základu běžné firemní daně z příjmů, aby nesnížila příjmy obcí a krajů. Další návrhy TOP 09 se týkají prodloužení srovnávacího období pro stanovení zvýšené marže a její omezení na výrobu rafinovaných ropných produktů.

Předseda klubu lidovců Marian Jurečka předložil několik návrhů, které mají pomoci zemědělcům. Chce například zkrátit dobu odepisování vybraného zemědělského majetku nebo jim umožnit odklad zdanění části zisku tvorbou rezervy na horší časy.

Projednávaná mimořádná daň na rafinerie se má uplatňovat za letošní a příští rok. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Jen za letošní rok by podle ministerstva financí měla daň přinést do státního rozpočtu asi 5,5 miliardy korun. Výnos za příští rok bude záviset na vývoji cen. Daň se má podle vládního návrhu vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů korun ročně.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}