Aktual.: 19.11.2026 10:08
Praha – Počet úřednických míst bude příští rok o 4362 nižší než před pěti lety. Ministři by měli redukci úřadů věnovat ještě větší pozornost, řekl novinářům po dnešním zasedání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle výsledků zasedání takzvanou systemizaci míst na úřadech pro příští rok schválila. K začátku roku 2026 bylo na úřadech podle dokumentu zveřejněného na webu úřadu vlády 73.152 míst, v roce 2022 uvádí 76.410 míst.
Babiš uvedl, že kabinet se zavázal k šetření a snižování počtu úředníků a ministři tomu musí věnovat ještě větší pozornost. „Když porovnám stav k 1. lednu 2022 a 1. lednu 2027, je tam snížení o 4362 funkčních míst,“ uvedl. Navýšení se týká hlavně finanční správy, kde přibude 200 úředníků, jde ale o reakci na obnovení elektronické evidence tržeb, od kterého si kabinet slibuje 15 miliard korun na dodatečných daních a odvodech, dodal.
Na dotaz odmítl konkretizovat, kteří ministři by měli šetřit. „Já se všeobecně snažím vysvětlovat ministrům, jak mají ministerstva řídit, že si mají pohlídat, aby jejich podřízení nepodepisovali nějaké smlouvy,“ uvedl. Ministři si podle něj mají hlídat i různé externí smlouvy a nepoptávat tímto způsobem marketing a nedávat příspěvky médiím.
Podle dat neziskové organizace Lobbio se úbytek v dokumentu předloženém kabinetu soustředil na ministerstva a úřad vlády, kde se počítá s redukcí o 566 míst, podřízené úřady ministerstev pak ztrácejí 173 míst. Ostatní ústřední úřady v souhrnu naopak rostou o 105 míst kvůli nově zřízenému Úřadu rozvoje území, kde vzniká 404 pozic. Bez něj by v této skupině počet míst klesl o 299. Celkově míst ubývá v 82 úřadech, přibývá ve 33 a ve 35 se počet nemění, uvádí Lobbio.
Nejvíc míst ztrácí úřad vlády, kde ubývá přes 30 procent pozic, píše Lobbio. Zhruba třetinu úbytku ale představuje převod 55 míst na ministerstva v rámci letos schváleného převodu agend závislostí, lidských práv, národnostních menšin, postižených, romských záležitostí, neziskových organizací či rovnosti žen a mužů. Od 1. července se agenda rozdělila pod ministerstva zdravotnictví, spravedlnosti, práce a kultury.
V polovině května o přesunu bez předchozího projednání se zaměstnanci a svými vládními radami rozhodl kabinet, zdůvodnil to větší efektivností. Experti rozhodnutí vlády kritizovali. Podle nich reorganizace oslabuje ochranu zranitelných osob. Z poradních sborů do konce června kvůli reorganizaci rezignovalo pět desítek expertů.
Šťastný vyloučil, že by Babiš řešil vyhlášku kvůli potravinářským firmám
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyloučil, že by se premiér Andrej Babiš (ANO) angažoval u vyhlášky o školním stravování kvůli zájmům potravinářských firem. Šťastný dnes při příchodu na jednání vlády novinářům řekl, že Babiš není ve střetu zájmů u vyhlášky ani ničeho jiného. Babiš vložil v únoru akcie svého holdingu Agrofert, který podniká mimo jiné i v potravinářství a zemědělství, do svěřenského fondu s cílem vyřešit svůj střet zájmů.
Ministerstva školství a zdravotnictví před týdnem uvedla, že takzvaný spotřební koš, který určuje podíl zeleniny, masa či luštěnin v měsíčním jídelníčku, by měl z vyhlášky zmizet. Požadavek vyšel od Babiše, který novinářům řekl, že tak plní svůj předvolební slib. Krok kritizovali ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza či opoziční strany.
Šťastný při příchodu do Strakovy akademie řekl, že Babiš se tématu věnuje od nástupu do vlády kvůli připomínkám ředitelů škol, podle kterých jídla podle nových pravidel dětem nechutnají. Proto se do toho Babiš „obul“ a Šťastný se přidal, řekl ministr. „Je zcela iluzorní domnívat se, že premiér Babiš něco dělá v souvislosti se svými firmami v návaznosti na stravovací vyhlášku,“ uvedl Šťastný. Babiš podle něj nemá naprosto žádný střet zájmů u vyhlášky ani ničeho jiného.
Ministr pro prevenci dnes zopakoval, že vyhláška je z jeho pohledu zbytečná. „Měla by tam být pouze doporučení. Kuchaři by měli vařit podle toho, aby to dětem chutnalo, aby se ty věci nevyhazovaly,“ uvedl. Vyhláška podle něj vede prakticky k vegetariánství, jídelnám by nutila zařazovat do jídelníčku exotické potraviny a děti by přiváděla do fastfoodových restaurací.
Podle návrhu, který za minulé vlády připravil SZÚ, měly jídelny nově servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti, naopak mírně přibýt by v jídelníčku mělo ryb či luštěnin. Podle SZÚ se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Školy už mohou podle nových pravidel vařit, povinné to mělo být od září 2027.
Prodloužením regulace cen pohonných hmot se dnes vláda nezabývala
Praha – Vláda se dnes nezabývala případným prodloužením regulace cen pohonných hmot i po skončení listopadu. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zdůvodnil to tím, že se zasedání vlády nezúčastnila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která je pracovně v Brně. Schillerová minulý týden ve Sněmovně řekla, že rozhodnutí o prodloužení regulace by mělo padnout do deseti dnů.
Regulaci cen paliv zavedla vláda od počátku října v reakci na jejich rychlý růst. Původně opatření mělo platit měsíc, následně ho vláda prodloužila do konce listopadu. Na základě schválených pravidel ministerstvo financí denně stanovuje maximální prodejní cenu benzinu a nafty. Stát také stanovil maximální marži provozovatelů čerpacích stanic na 2,50 koruny za litr paliva. Spotřební daň z nafty vláda na dobu trvání regulace snížila na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, u benzinu sazbu daně nezměnila.
Ceny paliv regulovala vláda i na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně. Dopady do státního rozpočtu by podle vlády měla kompenzovat mimořádná daň na rafinerské marže, jejíž zavedení nyní projednává Sněmovna.
Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}