Aktualizace: 22.03.2024 14:34
Praha – Pravidla proti praní špinavých peněz čeká zpřísnění. Zejména se rozšíří okruh subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Novelu, která navíc desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, dnes podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha většinou nabude účinnosti od měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve sbírce.
Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.
Nově budou muset klienty podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe. Norma ale také umožní neprověření klienta v případech, že by ho taková kontrola mohla varovat před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod.
Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly instituce, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.
Novela zpřístupní bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.
Sněmovna doplnila do novely úpravu, která směřuje proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. Zákon zakotví od příštího roku výslovně pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele.
