Aktualizace: 24.03.2024 15:21
Praha – Návrh zákona k reformě penzí ministerstva práce a sociálních věcí, o kterém budou jednat ve čtvrtek s prezidentem Petrem Pavlem zástupci koalice a opozice, je maximum možného, co za dané politické situace mohlo být předloženo. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to dnes řekla bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Je to nejpropracovanější návrh změn od roku 2011, doplnil poradce prezidenta a bývalý předseda důchodové komise Vladimír Bezděk.
Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona k reformě penzí počátkem března. Návrh upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější penzi pro náročné profese. Ta by se mohla týkat zhruba 120.000 lidí, tedy všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie prací a části z kategorie třetí s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Dřívější penze by mohla být třeba pro některé specializované zdravotní sestry, hasiče, lesníky, skláře či slévače.
„Jde o soubor komplexních opatření, které tady 20 let nebyly. Je důležité, že je to na stole,“ uvedla Nerudová. Přivítala, že se návrh nezaměřil jen na opatření k vedoucí k udržitelnosti systému. Připomněla rodinná opatření, která odstraňují dlouhodobé nespravedlnosti v systému, opatření směřující k sociálně potřebným i motivační opatření. Věří, že jde o moment, kdy prezident chce hrát roli mediátora a přivést opozici k jednání.
Stanovení věku odchodu do důchodu je podle Nerudové jediným nástrojem, jak vybalancovat systém tak, aby v něm v roce 2050 nechybělo pět procent HDP. Podle Bezděka je stanovení věku důležité, protože pomáhá ulevit fiskálním tlakům na dlouhodobou bilanci důchodového systému, pomáhá zvyšovat tempo ekonomického růstu, protože více lidí bude pracovat, a pomáhá zvyšovat penzistům důchody. „Vzdát se tohoto nástroje jen na základě nějaké politické rétoriky a v rozporu s odbornými podklady, je strašně velký luxus, který si česká ekonomika nemůže dovolit,“ dodal.
Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Odpovídá to zhruba jednomu procentu HDP. Pokud by se podle ministra práce Mariána Jurečky (KDU-ČSL) úpravy neprovedly, v polovině století by deficit dosahoval ročně pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy kolem 350 miliard korun.
Podle návrhu reformních změn by se měla nově každý rok věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýše o dva měsíce ročně. Postupně se má snížit výpočet nových důchodů, zohledňovat se při něm má menší část výdělku. Minimální penze by měla odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nyní je to deset procent a k tomu 770 korun. Zavést by se mohl sdílený základ manželů pro výpočet penze. Výchovné by mělo zůstat na třetí a další dítě, na první dvě děti by se započítával při stanovení důchodu fiktivní výdělek. Pracujícím důchodcům by se měly odpustit sociální odvody místo zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc.
Odbory návrh kritizují, mají k němu připomínky i demografové. Výhrady má také opozice. Jurečka uvedl, že je připraven o případných úpravách ještě jednat. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, Sněmovna pak do konce července. Poté by ji dostal Senát a po něm k podpisu prezident. Opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku.
