Aktualizace: 29.03.2024 16:05
Tokio – Americko-britský snímek Oppenheimer, o tvůrci jaderné bomby, který osm měsíců po světové premiéře dnes vstoupil do japonských kin, vyvolal u tamních diváků vesměs příznivé reakce. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Japonci, které oslovila agentura Reuters, měli smíšené pocity. Některým vadilo, že film neukázal více následků a utrpení po americkém bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki v roce 1945.
Podle WSJ ale někteří obyvatelé země ocenili zejména to, že film nabízí jiný úhel pohledu, než je rozšířený názor, že bombardování Hirošimy a Nagasaki bylo oprávněné, protože urychlilo konec druhé světové války. Japonsko se jako jediná země na světě stala terčem jaderného útoku.
Drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana vypráví o vědci Robertu Oppenheimerovi, který pracoval na tajném výzkumu zvaném Projekt Manhattan, jehož výsledkem byl vynález jaderné zbraně. Film tento měsíc dostal sedm amerických cen Oscar, včetně té pro nejlepší film.
Agentura Reuters s odkazem na sociální sítě napsala, že u vchodů některých tokijských kin byly dnes varovné nápisy, že film obsahuje záběry, které mohou u někoho vyvolat špatné pocity.
Například šestadevadesátiletý Takaši Hiraoka, bývalý starosta Hirošimy, jehož citoval WSJ, označil snímek Oppenheimer za „dobrý film“. Nicméně řekl, že by byl radši, kdyby ukázal ve větší míře utrpení těch, kteří útok bombou přežili a trpěli pak následky z ozáření.
Čtyřiasedmdesátiletá Kazuo Konaová z Tokia na filmu ocenila, že neukazuje, „jak je Amerika dobrá“ a že snímek je „poměrně vyvážený ve všech směrech“. „Hrůzy atomových bomb jsem znala jen z obrázků a čísel desítek tisíc mrtvých, ale díky filmu jsem si uvědomila, jak děsivé to bylo,“ citoval WSJ devětadvacetiletou Kanu Jošigiwaovou. „Pan Oppenheimer měl ve tváři výraz hrůzy a šoku z toho, co exploze způsobila,“ dodala.
Podle filmového kritika Takea Macuzakiho se Nolanův film liší od dřívějších hollywoodských zobrazení těchto událostí, když ukazuje, že fyzik Oppenheimer se po válce postavil proti americkému programu vodíkové bomby. „Popisuje, do jakých problémů se Oppenheimer dostal,“ uvedl Macuzaki. Připomněl také, že snímek o stejném tématu z roku 1989 s Paulem Newmanem, nazvaný Tlusťoch a Chlapeček (podle přezdívek bomb shozených na japonská města), v japonských kin uveden nebyl.
„Hirošima a Nagasaki se staly obětí útoku atomové bomby, ale já si myslím, že i když byl její vynálezce jedním z pachatelů, byl také obětí,“ řekl agentuře Reuters 19letý Rišu Kanemoto. Také šestaosmdesátiletá Teruko Jahataová, která útok atomovou bombou přežila, vyjádřila jistý soucit s vynálezcem Oppenheimerem.
Spojené státy svrhly atomovou bombu na Hirošimu 6. srpna 1945 a na Nagasaki o tři dny později. Na následky obou výbuchů zemřelo asi 220.000 lidí. Krátce po útocích Japonsko kapitulovalo, čímž skončila druhá světová válka. Mnozí Američané věří, že shozením atomových bomb se zachránily stovky tisíc životů, protože válka skončila. V Japonsku se ale podle WSJ lidé spíše domnívají, že navzdory japonským válečným zločinům nelze shození bomb ničím ospravedlnit.
Film Oppenheimer loni vyvolal v Japonsku vlnu kritiky mimo jiné proto, že byl ve Spojených státech uveden ve stejnou dobu jako snímek Barbie, což na sociálních sítích vyvolalo i šíření obrázků spojujících známou panenku s výbuchem atomové bomby.
