Skoro jako by Volvu bylo líto, že končí s dieselovými motory. Poté, co 8. února z její továrny v belgickém Gentu vyjel poslední zákaznický vůz se vznětovým motorem, model V60 Cross Country, nakonec 26. března vyrobilo v závodě ve švédské Torslandě ještě jedno dieselové auto – model XC90 – pro firemní muzeum World of Volvo, které se veřejnosti otevře 14. dubna v Göteborgu.
Volvo tak jako jedna z prvních tradičních automobilek definitivně končí se vznětovými motory, a to 45 let od jejich uvedení do nabídky. Plní tak svůj dřívější slib, ale koná tak právě v době, kdy podíl dieselů opět stoupá právě na úkor elektrických aut a jiní výrobci přehodnocují rychlost svého přechodu k plné elektromobilitě. Volvo nedávno uvedlo na trh elektrický crossover EX30 a v září dorazí i jeho velké elektrické SUV EX90.
Ještě v roce 2019 přitom byla většina vozů Volvo prodávaných v Evropě poháněna naftou. A v roce 2008 měly diesely na skladbě motorů u SUV XC90 podíl drtivých 95 %. Poslední dieselové auto, které nakonec ještě 26. března vyrobila pro své potřeby, byl právě model XC90 s přeplňovaným dvoulitrovým vznětovým čtyřválcem.
Přes své nové elektromobilní plány si je Volvo vědomo významné role dieselu v novodobé historii této švédské značky, když napsalo ve svém prohlášení: „Naše vznětové motory byly po dlouhou dobu synonymem spolehlivosti a účinnosti a po mnoho desetiletí pro nás znamenaly hodně. Úspěch našich dieselových vozů skutečně hrál významnou roli v našem přerodu v prémiovou značku.“
S německým srdcem
Diesely se nastěhovaly pod kapotu osobních automobilů Volvo koncem sedmdesátých let. Na pařížském autosalonu v roce 1978 odstartovalo téměř pět dekád trvající naftové opojení prostřednictvím modelu 244 GL D6, jehož prodej se rozeběhl o rok později.
Nejednalo se o výsledek vlastního vývoje, ale pocházelo od Volkswagenu, respektive Audi. Počet vyrobených kusů nebyl zpočátku nijak závratný. Modelu s atmosféricky plněným řadovým šestiválcem 2,4 litru a dvoulitrovým řadovým pětiválcem se zpočátku vyrobilo jen několik set kusů.
Diesel byl původně zamýšlen k prodeji především v Severní Americe, ale ve skutečnosti se D24 stal dostupným na severoamerickém trhu až od modelového roku 1980. Prodeje se ovšem musely odložit, neboť Volvo mělo problém splnit tamní ekologické normy. Poté, co se americký trh s naftou zhroutil, prodeje klesaly a po modelovém roce 1985 byl v USA prodej dieselu ukončen. V řadě evropských zemí, hlavně pak v Itálii, se ale jednalo o velmi žádané spojení.
Volvo začalo samostatně evidovat výrobu dieselových aut teprve v roce 1991, a od té doby vzniklo více než devět milionů vozidel s tímto pohonem.
Vlastní až později
Svůj vlastní dieselový motor, pětiválcový agregát montovaný v závodě ve Skövde, představilo Volvo až v roce 2001, tedy během vlastnictví švédské značky americkým koncernem Ford.
Pětiválcový motor jako první poháněl model V70 a později i další. Vyráběl se v několika různých verzích a byl tak výkonný, že dokonce poháněl i závodní model S60 Challenge. Sesterská společnost Volvo Penta ho dokonce vyráběla ve verzi pro pohon lodí.
V roce 2008 následoval další velký dieselový milník. Tím bylo uvedení řady Drive-E s malými, ale vysoce účinnými vznětovými motory o objemu 1,6 litru, které byly plodem spolupráce s francouzskou skupinou PSA. Auta s tímto motorem mohla ujet na plnou nádrž až 1 300 km, a měla dostatečně nízkou úroveň emisí na to, aby mohla být ve Švédsku klasifikována jako „zelená“.
O čtyři roky později Volvo uvedlo na trh model V60 D6, první plug-in hybrid na světě vybavený vznětovým motorem.
Sezóna 2013 byla ve znamení uvedení vlastní rodiny vznětových motorů Volvo Engine Architecture (VEA). Ty se používají v různých modelech a staly se úspěchem v druhé generaci XC90. Žijí až do konce a pohánějí úplně poslední dieselové modely V60 a XC90, které Volvo vyrábělo.
Rozloučení s diesely je dalším krokem Volva na cestě, která začala v roce 2021 rozhodnutím prodávat od roku 2030 pouze elektromobily, a pokračovala zastavením vývoje nových spalovacích motorů a prodejem podílu ve společnosti Aurobay, společném podniku pro spalovacích motory, který mělo společně s mateřským čínským koncernem Geely.