Aktualizace: 31.03.2024 07:25
Praha – Intenzivnější mezinárodní spolupráce na trestních případech, sbližování trestních předpisů v jednotlivých členských státech, ale také nutnost reagovat na některá překvapivá rozhodnutí Soudního dvora EU. Takové dopady na českou trestní justici má podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže dvacetileté členství Česka v Evropské unii. Šéf žalobců sdělil ČTK, že pokládá za důležité budovat osobní kontakty mezi justičními orgány členských států a společně čelit některým výzvám, například terorismu.
„Za dvacet let členství ČR v EU zaznamenala i jinak konzervativní oblast trestní justice významný posun, který lze z větší části hodnotit pozitivně,“ popsal Stříž, podle kterého se sbližují například skutkové podstaty trestných činů nebo procesní standardy.
„Nic ovšem není dokonalé, a tak i EU občas přichází se zbytečnými iniciativami a u iniciativ přínosných se někdy ve vyjednávacích kompromisech zcela vytratí původní smysl,“ shrnul. Aktuálně podle něj budí obavy vývoj vyjednávání ohledně návrhu nařízení o předávání trestního řízení. Nařízení má řešit situace, kdy má několik členských států pravomoc stíhat stejný případ.
Za intenzivnější mezinárodní justiční spoluprací v trestních věcech stojí zejména volný pohyb lidí v rámci EU či odstranění kontrol na společných hranicích. Spolupráce je založená na zásadě vzájemného uznávání rozhodnutí. „Některé instituty vycházející z tohoto modelu jsou užitečné a v praxi fungují dobře, například evropský zatýkací rozkaz. Jiné fungují ne zcela, například evropský ochranný příkaz,“ zmínil šéf žalobců nástroj, který má chránit oběti trestných činů i mimo domovské státy. „Velkým hybatelem integračního procesu i v této oblasti je Soudní dvůr EU, na jehož někdy překvapivá rozhodnutí není vždy jednoduché na národní úrovni dostatečně rychle reagovat,“ pokračoval.
K posílení vzájemné důvěry mezi justičními orgány členských států EU přispívají podle Stříže velkou měrou instituce jako Eurojust či Evropská justiční síť. Státní zástupce Lukáš Starý, který v Eurojustu reprezentuje Česko, míní, že největším přínosem členství v EU pro českou justici je obrovská příležitost, kterou získala. „Příležitost poznávat, příležitost učit se ze zahraniční zkušenosti a současně příležitost představit se v zahraničí, příležitost dříve nemyslitelné úzké a přímé spolupráce se zahraničními partnery, příležitost získat podporu a zejména pak příležitost být součástí evropského společenství a podílet se na formování pravidel jeho fungování,“ napsal ČTK z Haagu.
„Je otázkou, nakolik jsme byli schopni všechny tyto příležitosti využít, zda jsme pochopili principy fungování EU, zda jsme se zde naučili prosazovat a zda jsme se vnitřně ztotožnili s tím, že EU jsme nakonec i my,“ doplnil Starý.
Svým způsobem nejpokročilejší formu spolupráce členských států EU v trestních věcech podle Stříže představuje Úřad evropského veřejného žalobce, který vyšetřuje trestné činy poškozující finanční zájmy unie. „Jedná se o instituci se silným federalizačním potenciálem, byť zatím není spojena se vznikem samostatné trestní jurisdikce EU,“ podotkl šéf žalobců. Možná právě federalizační potenciál je podle něj důvod, proč se do činnosti úřadu nezapojily všechny členské státy.
