„Kdysi jsme měli dvakrát dva velké koncerty po sobě ve Sportovní hale, přišlo dvakrát čtrnáct tisíc lidí, bylo narváno. Po koncertě jsem šel domů, lehl jsem si vyřízenej do postele a přišla za mnou žena, že venku u nás na schodech sedí asi patnáct holek. Říkal jsem si patnáct, to už je dost, to už se nedá zvládnout (smích), tak jsem poslal manželku, ať jim něco řekne. Zdříml jsem si a po chvíli mě probudilo mluvení a smích. V kuchyni sedělo asi pět těch holek, žena jim uvařila kafe a povídaly si tam,“ popisuje Dalibor Janda v rozhovoru na ÓČKO STAR, kde byl hostem moderátora Zbyňka Janíčka v pořadu STAR STORY.
Muzikant promluvil také o vzniku legendárního hitu Hurikán. Ten se stal hymnou motorkářů, často ji nechávají hrát na pohřbech svých přátel, kteří zahynuli na silnici. „Když jsem tehdy napsal melodii, chtěl jsem, aby ta písnička byla o autech a dálnicích. Autor textu Honza Krůta pak ale přišel s tím, že by si přál, aby byla o jeho kamarádovi, který tragicky zahynul,“ vzpomíná.
S autorem textu měl lehký spor, nakonec si však prosadil svou. „Nemohli jsme se dohodnout ohledně těch kol. On tam měl ‚kola se točí dál‚, a já mu říkal, že to nemá při zpěvu ten správný drajv, že tam dáme ‚kola se kroutí dál‚. On na to, že kola se přece nemůžou kroutit a nemá to žádnou logiku. Já na to, že to tam chci a nakonec jsem si to prosadil, abych se do toho mohl v tom textu při zpěvu pořádně opřít,“ popisuje Janda na ÓČKO STAR.
18. ročník festivalu populární písně Děčínská kotva. Na snímku vítěz Dalibor Janda (1985)
Zpěvák skončil v lednu 2021 kvůli problémům se srdcem na jednotce intenzivní péče a musel být dvakrát operován. „S každým ten život občas trochu zamává. A koho to ještě nepotkalo, tak ho to teprve čeká. I když si to člověk třeba nepřipouští a má pocit, že jeho se to netýká a že bude žít věčně,“ vysvětluje.
„Já jsem byl také takový. Když mi doktoři řekli, že mám vysoký cholesterol, říkal jsem si, že je to jen trošku vyšší, tak co. Když mi na to dali prášky, naivně jsem si říkal, že si vezmu prášek jen občas, třeba před koncertem. Pravidelně jsem je nebral – a pak to přišlo,“ vzpomíná s tím, že kolapsu předcházely roky cestování, spaní po hotelech, nezdravých jídel na benzínkách i braní prášků na spaní.
„Ale pořád si říkáte, že nekouříte a nepijete, tak co. Operace srdce byly pro mě, jak se říká, takovým zvednutým ukazováčkem od pánaboha. Jsem věřící. Věřím v anděla strážného, kterého každý máme. Ale když mu nenasloucháme, řekne, dělejte si co chcete, já jdu jinam. Zaplaťpánbůh, že přijela tehdy k nám domů včas sanitka. Dvakrát jsem se tam při jízdě do nemocnice ztratil a byl jsem na druhé straně,“ dodává.
