Aktualizace: 12.04.2024 09:29
Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali Evropskou komisi, aby zrušila jmenování německého europoslance Markuse Piepera na post zmocněnce pro malé a střední podniky. Jako důvod uvedli podezření, že ho zvýhodnila šéfka EK Ursula von der Leyenová, která je z téže německé strany, informovala agentura AFP. Podle médií ale byla při výběru z uchazečů o tuto funkce nejlépe hodnocena česká europoslankyně Martina Dlabajová.
Většina europoslanců schválila pozměňovací návrh vyzývající ke zrušení Pieperova jmenování a k zahájení nového řízení. Hlasování není závazné, ale podle AFP politicky oslabuje von der Leyenovou, která je dva měsíce před evropskými volbami kandidátkou Evropské lidové strany (EPP) na opětovné zvolení do čela Evropské komise. Volby do europarlamentu se konají 6. až 9. června.
Na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu v nezávazném hlasování přijalo pozměňovací návrh 382 europoslanců, 144 jich bylo proti a 80 se zdrželo hlasování. „Obrovská většina pro náš pozměňovací návrh,“ prohlásil jeho autor, německý zelený europoslanec Daniel Freund.
Česká poslankyně kauzu aktuálně příliš komentovat nechce. Čeká jak dopadne její stížnost, kterou před několika týdny zaslala Generálnímu ředitelství Evropské komise pro lidské zdroje a bezpečnost. „Dosud jsem nedostala žádnou reakci. Nemám k této situaci v tento moment co dalšího dodat, čekám na vyřízení mé oficiální stížnosti,“ uvedla Dlabajová v reakci pro ČTK. Ve stížnosti se mimo jiné ptá, zda komise svůj výběr založila na hodnocení kvalifikace kandidátů a zda zohlednila politiku rovných příležitostí, k níž se hlásí. Rovněž se ptá, jaké další faktory unijní exekutiva při rozhodování o jmenování zmocněnce pro malé a střední podniky brala v potaz.
K prošetření výběrového řízení vyzvala už dříve mezinárodní protikorupční organizace Transparency International (TI). Již na konci února rovněž skupina europoslanců z liberálních a levicových stran chtěla po Evropské komisi vysvětlení.
Dlabajová se podle médií při konkurzu ukázala být nejlepší kandidátkou. Na základě těchto doporučení a následných pohovorů ji na funkci navrhl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Europoslance německých křesťanských demokratů (CDU) Pieper skončil až třetí za Švédkou Annou Stellingerovou, přesto si von der Leyenová vybrala právě jeho. Kritici označili postup za mocenskou hru von der Leyenové s cílem zajistit si německou podporu při volbě nové šéfky komise.
Finální fáze konkurzu se totiž odehrála krátce předtím, než von der Leyenová na konci února získala podporu lidovecké frakce pro svou snahu ucházet se o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Konečné potvrzení šéfky EK jako hlavního kandidáta (takzvaný spitzenkandidat) evropských lidovců se pak uskutečnilo na začátku března na stranickém kongresu EPP v Bukurešti.
Kritice nečelí von der Leyenová jen od europoslanců, ale i od svých kolegů v Evropské komisi. Jak informoval bruselský server Politico, šéf unijní diplomacie a místopředseda EK Josep Borrell a rovněž eurokomisaři Thierry Breton, Nicolas Schmit a Paolo Gentiloni napsali šéfce unijní exekutivy už na konci března dopis, ve kterém uvedli, že Pieperovo jmenování „vyvolalo otázky ohledně transparentnosti a nestrannosti procesu“. Žádali rovněž, aby se téma řešilo na dalším zasedání komise.
Na pořad jednání komise se takzvaná Piepergate dostala tuto středu. Přítomni byli jen dva autoři dopisu, Borrell a Breton. Schmit, který je zároveň hlavním kandidátem socialistů do červnových evropských voleb, a eurokomisař pro ekonomiku Gentiloni ten den nebyli v Bruselu.
Podle zdrojů webu Politico nejprve vystoupil eurokomisař Johannes Hahn, který jmenování Piepera obhajoval. Následně se ujali slova Borrell s Bretonem, kteří měli naopak výhrady. Další eurokomisaři se postavili na stranu von der Leyenové a debata se podle všeho nikam neposunula. Šéfka Evropské komise ji podle Politica ukončila „několika obecnými frázemi“ o tom, že „komisaři by měli zůstat jednotní“.
Pieper podle agentury AFP podepsal smlouvu v neděli 31. března a 16. dubna se má ujmout své nové funkce na čtyřleté funkční období.