Aktualizace: 16.04.2024 05:15
Praha – Vychází kniha Spiknutí, v níž novináři Luboš Procházka a Radim Panenka popisují okolnosti pobytu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) po sněmovních volbách v roce 2021. Dnešního slavnostního uvedení knihy s podtitulem „Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR“ se v pražském Arcibiskupském paláci zúčastní kromě dalších hostů i exprezident Zeman a kardinál Dominik Duka.
Kniha popisuje „hru lékařů, médií, politiků a veřejných osobností“, kteří si podle autorů přáli, aby Zeman nemohl pokračovat ve funkci prezidenta. Kromě exprezidenta v ní tehdejší události líčí Zemanovi blízcí, spolupracovníci a další aktéři. Obsahuje svědectví i lékařské a právní dokumenty.
Procházka ČTK sdělil, že Zeman tehdejší pobyt v ÚVN považuje za vítězství nad smrtí. Zároveň se pozastavuje nad tím, co se v době jeho hospitalizace v politických a mediálních kruzích dělo. Bývalý prezident mluví o několika „režisérech“ celého dění, které podle něj mělo za cíl zbavit ho prezidentských pravomocí. Na titulní straně knihy je kromě Zemanovy fotografie také snímek premiéra Petra Fialy, předsedy Senátu Miloše Vystrčila (oba ODS), senátora Pavla Fischera a ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky.
Mluvčí ÚVN Jitka Zinke na dotaz ČTK už dříve uvedla, že nemocnice už vše podstatné sdělila v tiskových zprávách, které jsou veřejně přístupné na jejím webu. Více se nebude ke knize vyjadřovat. Procházka dodal, že ani končící ředitel ÚVN Miroslav Zavoral do uzávěrky knihy na žádné dotazy nereagoval. „Stejně tak se jakékoliv odpovědi vyhnula BIS a její šéf Michal Koudelka, jenž je jedním z klíčových aktérů celého příběhu,“ poznamenal Procházka.
Zeman byl v ÚVN na podzim 2021 celkem 48 dní, zpočátku na klinice intenzivní medicíny. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s prezidentovým chronickým onemocněním, které blíže neupřesnili. Šéf Senátu Vystrčil 18. října 2021 oznámil, že podle sdělení ÚVN není Zeman nyní ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a prognóza jeho zdravotního stavu je podle nemocnice krajně nejistá. Někteří senátoři a poslanci začali po zveřejnění zprávy o Zemanově stavu uvažovat o možnosti dočasného převedení části pravomocí prezidenta podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově zdravotním stavu informovala hradní kancelář. Koncem listopadu se prezident přesunul do Lán, kde i jmenoval novou Fialovu vládu. Nejvyšší ústavní funkci Zeman po deseti letech opustil začátkem loňského března.
Na postup vedení Ústřední vojenské nemocnice si Zeman stěžoval už v podnětu na sabotáž, který podal v polovině roku 2022. Tvrdil, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí. Vrchní státní zástupci po prověření ale podnět na sabotáž odmítli jako nedůvodný. Vystrčil několikrát zdůraznil, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda horní komory konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na něž má nárok.
V polovině letošního března se Zeman v pražské Fakultní nemocnice Motol podrobil neplánované operaci kvůli nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina. Po 20 dnech ho lékaři začátkem dubna propustili do domácí péče.
