Aktualizace: 17.04.2024 11:29
Brno – Bývalému členovi Mezinárodní rady auditorů NATO Janu Vylitovi, jemuž Národní bezpečností úřad nezákonně zrušil bezpečností prověrku, náleží jako náhrada škody nejen ušlý plat, ale také náhrada zvýšených životních nákladů. Rozhodl o tom Ústavní soud a zrušil rozsudek Nejvyššího soudu, který Vylitovo dovolání dříve zamítl. Soudce zpravodaj Jan Wintr při odůvodnění rozhodnutí uvedl, že byl porušen ústavní princip tzv. plné náhrady škody. Vylita nedobrovolně skončil jak v NATO, tak na ministerstvu obrany.
Když byl Vylita zvolen v roce 2013 jako první Čech auditorem NATO, vytvořilo mu ministerstvo obrany novou pracovní pozici, do roku 2013 zastával funkci generálního sekretáře na ministerstvu. Kariérní růst byl však doprovázen přeřazením do nižší platové třídy a tedy snížením platu. Od platu se totiž odvíjel výpočet zvýšených životních nákladů, který by byl již příliš vysoký. Takto náležel Vylitovi základní plat 54.340 korun, přičemž snížení mu ministerstvo kompenzovalo tím, že mu přiznalo náhradu zvýšených životních nákladů zhruba 7100 eur (cca 200.000 Kč). Wintr zdůraznil, že šlo o kompenzaci nízkého platu, nikoliv o částku, o kterou by se přesunem do Bruselu skutečně zvýšily životní náklady. Tento argument považuje za klíčový.
Když Národní bezpečnostní úřad Vylitovi bezpečnostní prověrku zrušil, ministerstvo obrany s ním rozvázalo pracovní poměr. A podle Ústavního soudu nelze postupovat jinak, než Vylitovi přiznat kvůli pochybení státních institucí plnou náhradu škody. Tedy nejen škody, která mu vznikla tím, že mohl dále dostávat plat (a soudy mu ji přiznaly), ale i tím, že mohl dostávat náhradu zvýšených životních nákladů, jež nízkou výši platu kompenzovala. Podle Wintra není důležité, jak se majetkový prospěch nazývá, zda plat či jinak, ale to, jaký majetkový prospěch mohl Vylita s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat a jaký výdělek mu reálně ušel. Díky nálezu Ústavního soudu by tedy měly soudy Vylitovi přiřknout ještě dalších 3,4 milionu korun, o které se dosud neúspěšně soudil a které měl pobírat jako zmíněné náhrady za zvýšené životní náklady.
Prověrka na stupeň tajné přitom Vylitovi stačila pro výkon funkce. Zažádal si však o prověrku na stupeň přísně tajné, kterou nedostal, a Národní bezpečnostní úřad mu navíc nezákonně odebral i prověrku na stupeň tajné. Vypočtená výše škody se odvíjí od toho, že auditor NATO je zvolen pro čtyřleté období, které Vylita nedokončil.
