Aktualizace: 17.04.2024 19:57
Vídeň/Hamburg – Za „naprosto špatný odhad“ označil rakouský prezident Alexander Van der Bellen svůj předpoklad, že se ruský prezident Vladimir Putin zastaví u anexe Krymu. Van der Bellen to řekl v rozhovoru s německým časopisem Der Spiegel, který byl dnes publikován.
„Myslel jsem si, že se spokojí s neomluvitelnou anexí Krymu, která je v rozporu s mezinárodním právem, a přístupem na poloostrov,“ uvedl rakouský státník. „Je mi to líto, naprosto špatný odhad.“
Čtyři roky po ruské anexi Krymského poloostrova, v roce 2018, přijal Van der Bellen Putina s vojenskými poctami ve vídeňském Hofburgu. Kritiku si Putin v rámci této návštěvy nevyslechl, místo toho rakouský koncern OMV podepsal s ruským Gazpromem nový kontrakt na dodávky zemního plynu.
Rakouskou závislost na ruském zemním plynu označuje Van der Bellen za „problém“. Na otázku, proč Rakousko od roku 2022 plnilo Putinovu válečnou pokladnu nákupem ruského zemního plynu za téměř deset miliard eur (252 miliard korun), spolkový prezident uvedl, že si je tohoto problému vědom. „Pracujeme na tom, abychom to změnili.“
Podle Van der Bellena ruský prezident „žije v 18. století.“ V rozhovoru s Der Spiegel uvedl Van der Bellen anekdotu: „Existuje takový vtip. Jeden se ptá: Znáte někoho, koho ještě Putin poslouchá? A druhý odpovídá: Samozřejmě, Ivana Hrozného, Petra Velikého a Kateřinu Velikou. V Putinových očích musí být Rusko příslovečně velké, aby se mohl brát vážně jako vládce,“ myslí si rakouský prezident.
V rozhovoru vyzval osmdesátiletý rakouský politik ke společné zahraniční a obranné politice Evropské unie tváří v tvář ruské agresi. „Co jsme všichni podcenili, je roztříštěnost evropského obranného průmyslu,“ uvedl. Evropská unie se podle Van der Bellena zdráhá opustit pozici „měkké“ síly. „Musíme se naučit bránit,“ řekl rakouský prezident, který byl dříve předsedou rakouské strany Zelených.
Prezident se nedomnívá, že by pověst Rakouska poškodila aktuální kauza kolem zadrženého bývalého pracovníka kontrarozvědky Egista Otta. „Ale vazby na skandál Wirecard, na Jana Marsalka, to je trapné,“ řekl Van der Bellen. Zatykač na Otta se opírá mimo jiné o podezření, že předával data z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených úředníků rakouského ministerstva vnitra ruským tajným službám. Ott údajně poskytoval citlivé informace krajanovi Marsalkovi, který je hledaný kvůli podezření z podvodu po krachu firmy Wirecard v roce 2020. Podle zatykače chatové zprávy poskytnuté Vídni britskými úřady ukazují na napojení Marsalka na ruskou tajnou službu FSB. Nyní je Marsalek na útěku, podle médií pravděpodobně pobývá v Rusku.