Aktualizace: 21.04.2024 14:01
Praha – Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně. Vicepremiér to uvedl v České televizi (ČT) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Odmítl „strašení“ sumou 15 miliard korun. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Radek Vondráček (ANO) trval na tom, že povinná finanční pomoc v případě, že Česko nepřijme běžence, je fakticky kvótou. Částku vypočítanou Rakušanem ale nezpochybnil.
Migrační pakt, který schválili europoslanci, zavádí mimo jiné to, že členské státy budou muset od roku 2026 přijmout svůj díl uprchlíků, nebo se z této povinnosti vyplatit. Moderátor debaty Václav Moravec v ČT řekl, že by to vycházelo na 15 miliard korun ročně. Rakušan to označil za špatný propočet.
„Pokud se podíváme na procenta, kterými by se Česká republika podílela, tak nám to vychází přibližně na nějakých 18 milionů eur ročně. Jsme u nějakých 480 milionů korun, takže zhruba půl miliardy,“ uvedl ministr. „Ta částka je indikativní a každý rok se podle jednotlivé krizové situace bude určovat a vypočítávat znovu,“ pokračoval.
Pro porovnání připomněl, že jen kontroly na česko-slovenské hranici, které skončily v únoru, vyšly Česko na 180 milionů korun. „Museli jsme hlídat vnitřní hranici Schengenského prostoru, protože vnější nefunguje,“ podotkl. Vyjádřil také přesvědčení, že do roku 2026 budou kontroly na vnitrostátních hranicích pokračovat. „Obávám se, že Německo od toho neustoupí,“ řekl. Migrační situace je nyní podle něj klidnější než v loňském roce, nejvytíženější ale bývají letní měsíce. „Zatím to není potřeba a neplánujeme to, ale kdyby se situace výrazně zhoršila, musíme k tomu přistoupit,“ poznamenal.
Místopředseda ANO Vondráček ministrovi vyčetl, že si při informování o paktu vymýšlí ohledně údajné výjimky pro Česko. Rakušan trvá na tom, že výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem, se Česka samozřejmě bude týkat vzhledem k přítomným statisícům uprchlíků z Ukrajiny. Státy si podle paktu mohou každý rok znovu zažádat o vyjmutí z nastaveného principu solidarity.
„Když budeme ve vládě, uděláme všechno pro to, aby pakt spadl pod stůl. I kdybychom se měli soudit,“ zopakoval za opoziční hnutí ANO Vondráček. „Tímhle paktem jste poslal část naší suverenity Evropské komisi, nikým nevolené, nekontrolované,“ řekl Rakušanovi. Česko se podle něj stalo „vazalským státem“.
„Je zázrak, že se podařilo najít takový kompromis. Pokud chce někdo hledat blokační menšinu, ať není členem Evropské unie, protože neumí spolupracovat, neumí fungovat v rámci EU,“ reagoval další účastník debaty, senátor Václav Láska (SEN 21). Pakt podle něj není dokonalý, ale je akceptovatelný, a jako celek je zpřísněním migračních politiky. S principem, že Česko buď přijme kulturně blízké uprchlíky, nebo pošle peníze zemi, která přijme uprchlíky kulturně vzdálené, Láska souhlasí. „Je to věc, která nás může při určitém tragickém souběhu okolností zachránit a najednou to budeme my, kdo se bude dovolávat toho, aby byl pakt dodržován,“ doplnil k případnému scénáři, kdy by se zhroutila ukrajinská fronta a do Česka by dorazily dva až tři miliony ukrajinských uprchlíků.
Europoslanci schválili celý migrační balíček, který tvoří deset legislativních návrhů, ve středu 10. dubna. Vyjednavači europarlamentu a členských zemí EU se na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku shodli loni v prosinci po mnoha letech neúspěšných snah o kompromis. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo je podpoří finančně či materiálně.
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise dohodli loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se poté 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro ČR horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví. České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
SPD podle Okamury nebude respektovat migrační pakt EU, podle Bendy to neovlivní
Opoziční hnutí SPD podle jeho předsedy Tomia Okamury nebude respektovat migrační pakt EU, i když má být za dva roky závazný pro všechny státy Evropské unie. Pode předsedy poslanců ODS Marka Bendy (ODS) by závaznost nezměnil ani případný vstup SPD do vlády, který si Okamura přeje. Uvedli to v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova.
„SPD, my chceme být ve vládě, nebudeme respektovat migrační pakt, zachráníme v tomhletom Českou republiku,“ prohlásil Okamura. Migrační pakt by podle Okamury zastavilo kromě změny vlády české referendum o jeho přijetí nebo změna složení Evropského parlamentu, který by mohl o paktu znovu jednat „a prostě ho zamáznout“.
Benda uvedl, že se mu líbí Okamurova jistota, že by všechno vyřešila změna vlády, i když to není pravda. Podotkl, že Okamura na paktu, který schválil současný „příliš levicový“ Evropský parlament, nic nezmění, „i kdyby stokrát vyměnil českou vládu“. Evropský parlament v obměněném složení po červnových volbách by mohl pakt zpřísnit, podotkl Benda.
Kvůli podobě budoucích unijních migračních pravidel se v pořadu následně ostře střetly jedničky kandidátek ANO a STAN pro eurovolby Klára Dostálová a Danuše Nerudová, které se mimo jiné vzájemně obviňovaly z šíření lží. Podle Nerudové migrační pakt přinese zpřísnění imigračních kontrol včetně prověřování uprchlíků, zrychlí migrační řízení, usnadní možnost vyhoštění a je třeba jej doplnit o dohody se státy mimo EU, které by uprchlíky přijímaly. Migrační pakt podle místopředsedkyně Sněmovny Dostálové v současné podobě „nikdy neměl spatřit světlo světa“, neboť „je od základu špatně“. Neřeší podle Dostálové příčiny, pouze následky, neobsahuje podle ní efektivní ochranu vnějších hranic EU a umožňuje odplout lodím, které migranty do Evropy přivezly.
Nerudová označila argumenty Dostálové za „zjevné lži“, podle ní pakt zlepší ochranu vnějších hranic EU a zpřísní imigrační kontroly. Poukázala na mezinárodní právo a dotázala se, zda by Dostálová „vzala nebozízek a vrtala do nich (do lodí) dírky, aby zpátky nemohly odplout“. Pakt zlepší podle Nerudové současný stav. „Nebude fungovat to, že si dáme na billboardy ‚Stop migraci‘ a že se Evropa oplotí,“ dodala.
Podle Dostálové její oponentka říká „nehorázné blboviny“. Pokud EU nebude schopná lodě dovozců imigrantů zabavit, měla by se „rovnou prodat“. „Jste neuvěřitelní vítači, kteří si fakt nezaslouží vůbec žádnou pozornost,“ prohlásila Dostálová. Nerudová se proti tomu ohradila. „Když nemáte argumenty, tak musíte lhát, mně stačí říkat pravdu,“ řekla.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) zase v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že téma migrace se objevuje „jako bubák“ vždy před volbami, kdy některé strany vytváří hysterii a atmosféru strachu z toho, co nehrozí. Reagoval tak na svou debatní oponentku, poslankyni ANO Jaroslavu Pokornou Jermanovou, podle níž vláda migračním paktem EU otevírá dveře migrantům z Afriky s odlišnou kulturou a ohrožuje tak bezpečnost ČR.
