Aktualizace: 22.04.2024 16:05
Lucemburk – Česká republika dnes na jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku prosazuje svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je po dvou letech ruské agrese načase. Debata se vedla i o další podpoře Ukrajině, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.
„Pro mě bylo pozitivní slyšet, že asi deset států výslovně zmínilo Česko a naši muniční iniciativu,“ uvedl Lipavský. „Já jsem za Česko deklaroval, že pokračujeme v podpoře Ukrajiny, zároveň ale musíme mluvit i o širší strategii zadržení Ruska a ruského imperialismu,“ dodal. Ocenil také německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.
S návrhem na nákup munice mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Do iniciativy se dosud zapojilo na 20 zemí z celého světa, které už přispívají nebo chtějí přispívat. Česko funguje jako zprostředkovatel, který ví, co ukrajinská armáda potřebuje, a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. První dodávky z této iniciativy by měly na Ukrajinu zamířit začátkem léta.
Podle listu The Washington Post se Ukrajina snaží sehnat alespoň sedm baterií protivzdušné obrany, aby se mohla bránit ruské agresi. Deník Financial Times informoval, že existuje tlak zejména na Španělsko a Řecko, aby Kyjevu předaly své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. S ministry se dnes prostřednictvím videohovoru spojili i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov, přesný počet baterií, které potřebují, ale podle Lipavského nezmínili. „Konkrétní čísla dnes na jednání nezazněla, v technických konzultacích existují různé odhady, nemá smysl to ale komentovat veřejně, každá pomoc Ukrajině pomůže,“ dodal český ministr.
Žádný tlak na jednotlivé země, pokud jde o poskytnutí systémů protivzdušné obrany, podle Lipavského na jednání nezazněl. „Víme, že existují stovky takových systémů, které by se mohly zapojit do protivzdušné obrany na Ukrajině, nicméně je velmi citlivé to domlouvat s jejich držiteli. Věřím ale, že mezinárodní společenství bude úspěšné,“ uvedl ministr.
Evropská unie nyní pracuje na 14. balíčku sankcí proti Rusku, podle informací ČTK ale nejspíš vznikne až po červnových volbách do Evropského parlamentu. Právě do něj by chtěla Praha prosadit i opatření omezující pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“, uvedl Lipavský již dříve. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Pro svůj návrh nyní Česko shání mezi ostatními členskými státy podporu. Stejně tak se snaží získat spojence i pro svůj další návrh, který se týká zařazení tří subjektů, dvou fyzických a jedné právnické osoby, na unijní sankční seznam. Jde o stejné osoby (Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka a společnost Voice of Europe), které se již ocitly na českém sankčním seznamu v souvislosti s ruským vměšováním do chodu Evropského parlamentu a do voleb. „Teď to musí do pracovních jednání, tak uvidíme, jak budeme úspěšní,“ prohlásil Lipavský. Česko by chtělo, aby byly sankce související s Voice of Europe přijaty ještě před schválením 14. balíčku.