Aktualizace: 27.04.2024 11:58
Moskva – Momentálně neexistují žádné předpoklady pro mírová jednání s Kyjevem, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Kyjev už před dvěma lety zakázal veškerá vyjednávání, dokud ruským prezidentem bude Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Kyjev jednání zakázal se zdůvodněním, že odhalil válečné zločiny, které podle něj napáchalo Rusko.
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí podle tiskových agentur. Rusko označuje válku, kterou už déle než dva roky vede proti sousední zemi, za speciální vojenskou operaci.
Peskov dnes také řekl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“, řekl Peskov.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zprvu konané v Bělorusku, začaly krátce poté, co ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu. Kyjev ale přerušil rozhovory s Ruskem, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se za krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole podle tvrzení Kyjeva dopustili. Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde byly nalezeny i hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení. Kyjev ale i tak zakázal vyjednání s Ruskem, dokud v jeho čele bude Putin, který byl v dubnu zvolen prezidentem na dalších šest let.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu podle agentur požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo, že je proti takovým závazkům. Zelenského předloňský dekret zakazující vyjednávat s Ruskem za Putina nicméně ponechává otevřenou možnost jednání s jiným prezidentem Ruska, poznamenala agentura Reuters.
