Aktualizace: 29.04.2024 21:41
Washington – Vybudování provizorního mola pro námořní přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy bude stát Spojené státy 320 milionů dolarů (asi 7,5 miliardy korun). Píše to dnes na základě svých zdrojů agentura Reuters. Agentuře AP to potvrdilo i americké ministerstvo obrany. Do budování nové infrastruktury by se mohlo podle materiálů Pentagonu zapojit na 1000 lidí, a to hlavně příslušníci amerického námořnictva a armády. Někteří politici však budování mola kritizují.
Vytvoření mola pro přepravu humanitární pomoci přes moře oznámil v březnu americký prezident Joe Biden. Pásmo Gazy totiž nemá žádný větší přístav, kam by mohly přistávat lodě s pomocí. Tu civilisté v oblasti, kde už od loňského října válčí izraelská armáda s bojovníky palestinského hnutí Hamás, nutně potřebují. Při spuštění námořního koridoru z Kypru byla humanitární pomoc na moři překládána z větší lodě na menší plavidla, jež mohou na pobřeží Pásma Gazy přistávat.
Pentagon později podle agentury AP upřesnil, že se jedná o hrubý odhad nákladů, který obsahuje například přepravu stavebních prvků z USA do Středozemního moře.
Agentura AP uvádí na základě satelitních snímků, že americká vojenská loď Roy P. Benavidez se nachází u pobřeží Pásma Gazy a podle nejmenovaného představitele amerických ozbrojených sil už začala s budováním mola. Loď je dost daleko od pobřeží, aby byla mimo dostřel, dodal. Přístavní infrastruktura má vzniknout na jihu od města Gazy a má fungovat pod izraelskou kontrolou.
Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters se náklady na vybudování mola za pár měsíců skoro zdvojnásobily. „Náklady se nezvýšily. Ony úplně vystřelily vzhůru,“ uvedl senátor a člen armádního výboru Roger Wicker. Upozornil také, že molo by mělo fungovat pouze 90 dnů.
Wicker, který je představitelem republikánů, kritizoval plán za to, že vystavuje riziku americké vojáky. Hamás dal v uplynulých týdnech najevo, že by mohl zaútočit na zahraniční vojáky, jenž působí v Pásmu Gazy, a to také na moři. Oblast, kde má molo vzniknout, zasáhlo minulý týden ostřelování.
Experti tvrdí, že přeprava humanitární pomoci přes moře či ze vzduchu, nemůže svými objemy nahradit pomoc, kterou do Pásma Gazy dováží nákladní vozy. Pozemní přeprava přitom v posledních týdnech zesílila. V dubnu se průměrný počet nákladních vozů, které vjely do Pásma Gazy, zvýšil na 200 denně a v některých dnech jich bylo přes 300. Podle dnešního prohlášení Bílého domu od začátku dubna vjelo do Pásma Gazy na 5000 nákladních vozů s pomocí.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes řekl, že USA vidí zlepšení v přepravě humanitární pomoci do Pásma Gazy. „Stále to není dost. Potřebujeme, aby se do Pásma Gazy dostávalo více pomoci,“ řekl dnes Blinken v Rijádu. Washington vyzývá už několik měsíců k zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.
Dnes by humanitární organizace World Central Kitchen (WCK) měla obnovit své aktivity v Pásmu Gazy, které zastavila na začátku dubna kvůli izraelskému úderů, při kterém zemřelo sedm spolupracovníků organizace. WCK uvádí, že u Pásma Gazy skoro 300 nákladních vozů s pomocí. Část pomoci organizace převážela do Pásma Gazy skrze námořní koridor z Kypru, který po jejím pozastavení aktivit přestal fungovat.