Aktualizace: 3.05.2024 09:31
Praha – V českém zdravotnictví hrozí bez přijetí potřebných opatření vyčerpání finančních zdrojů. Systém není podle ministerstva zdravotnictví (MZd) optimalizovaný a dílem selhává, například v dostupnosti některé péče. V nemocnicích je nadbytek akutních lůžek a chybí následná péče, dochází k nadužívání péče nebo její malé centralizaci. Kriticky ministerstvo některé oblasti zdravotnictví hodnotí v dokumentu ‚Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: koncepce podložená dostupnými daty‘. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a jeho další autoři dnes materiál představí novinářům, v týdnu s ním seznámil prezidenta Petra Pavla nebo poslance zdravotního výboru.
Zdravotnictví jako celek se podle analýzy blíží do stavu, kdy nebude ekonomicky udržitelné. „Bez přijetí potřebných opatření včetně legislativních změn povede tato situace nutně k vyčerpání zdrojů zdravotního pojištění,“ uvádí materiál. Už v současné době podle něj systém naráží na své limity ekonomické udržitelnosti, což vede k zhoršování dostupnosti zdravotní péče.
Zanedbala se podle ministerstva tvorba sítě, což je odpovědnost pojišťoven. „Výsledkem je asymetrická distribuce kapacit mezi regiony, přičemž reálná kapacita některých velmi důležitých odborností v čase spíše klesá,“ uvádí MZd na příkladu psychiatrie, diabetologie, stomatologie nebo praktického lékařství pro děti a dorost.
Největší výzvou bude stárnutí populace, tedy větší nároky na péči a zároveň méně plátců do solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Měnit se musí i struktura péče. „Disponujeme vysokým počtem akutních lůžek, v řadě regionů přitom již nyní kriticky chybí lůžka následné péče,“ konstatovalo MZd. Lůžek chybí až 3000 a v posledních deseti letech na to systém nijak nereagoval.
Vyšší náklady systému přináší i péče o lidi s nemocemi, kterým se dá předejít, například zdravým životním stylem, dostatkem pohybu nebo včasným odhalením nemoci při preventivním vyšetření. „Občané se o svoje zdraví starají nedostatečně a pojišťovny je v tomto směru významně nemotivují,“ píší autoři analýzy.
Ministerstvo kritizuje také absenci kontroly nadužívání zdravotní péče, její nedostatečnou a nevymáhanou centralizaci nebo nejednotné úhrady nemocnicím za stejnou péči. Změny si žádá i rozdělování peněz z vybraného pojistného a dohodovací řízení, které je určuje. ČR zároveň podle MZd dlouhodobě nerealizovala svoji národní lékovou politiku a neměla možnosti k řešení výpadků léků.
„Ve všech výše zmíněných oblastech je třeba přijmout více či méně zásadní reformní opatření s cílem připravit systém zdravotních služeb na nevyhnutelný demografický vývoj populace a na dosud nebývalou změnu ve struktuře poptávaných služeb,“ píše se v dokumentu. Zdravotnictví podle MZd velmi naléhavě potřebuje komplexní systém řízení a hodnocení kvality péče. „Kvalitu poskytované péče komplexně nehodnotí ani stát, ani pojišťovny a ani odborné společnosti či Česká lékařská komora,“ uvádí dále.
Kritiku si v dokumentu vysloužily také orgány ochrany veřejného zdraví, v oboru se podle MZd nedostatečně sleduje moderní vývoj a vědecké poznatky. „Orgány ochrany veřejného zdraví v ČR tvoří geograficky hustou síť s velmi významným personálním zastoupením, historicky ale nedošlo k dostatečnému rozvoji této organizace dle potřeb společnosti, existující infrastruktura nemá potřebnou akceschopnost a nevychovává nové generace odborníků,“ napsali autoři analýzy.
Epidemie covidu-19 odhalila podle ministerstva „značnou organizační a manažerskou nedostatečnost“, krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy nikdy optimálně nespolupracovaly a hygienická služba se zaměřovala spíše na kontroly než na opatření ke zlepšování veřejného zdraví. Vázla či neexistovala spolupráce s ministerstvy práce, školství či zemědělství. Proto MZd navrhuje reformu hygienické služby vedoucí k její centralizaci.