Aktualizace: 3.05.2024 11:28
Berlín – České stopy v Berlíně nejsou jen ve známé České vesnici ve čtvrti Neukölln, ale najít je lze třeba v okolí někdejší Hallské brány či na Postupimském náměstí, kde kdysi spisovatel Franz Kafka navštěvoval vyhlášenou kavárnu Café Josty. Tvář německé metropole spoluutváří také brutalistní budova českého velvyslanectví, která si u Berlíňanů díky výraznému vzhledu vysloužila přezdívku Raumschiff Enterprise podle hvězdné lodi Enterprise ze sci-fi světa Star Treku.
České centrum Berlín se proto společně s německou pobočkou agentury CzechTourism rozhodlo, že českou minulost některých berlínských částí ukáže na komentovaných procházkách. Exkurze, které začnou od konce května, povede historička architektury Bettina Güldnerová.
Několikahodinová procházka, na kterou se rozhodně vyplatí pohodlné boty, začíná na Postupimském náměstí v centru metropole. „Tam, na místě těch stavebních buněk, stávala legendární kavárna Café Josty,“ ukázala Güldnerová novinářům, které České centrum pozvalo na předpremiérovou ukázku. Z původního Postupimského náměstí, které v meziválečném období pulzovalo městským životem, mnoho nezbylo. Historické budovy zničené při bombardování za druhé světové války byly strženy a na jejich místech stojí novostavby. Místo ale zůstává klíčovou dopravní křižovatkou.
„Člověk si i dnes dokáže představit, jak tudy Franz Kafka přicházel do Café Josty,“ řekla Güldnerová. Jak kavárna vypadala, ukázala na historických fotografiích. Pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jehož sté výročí úmrtí se letos připomíná, do kavárny mířil z Anhaltského nádraží. To už neexistuje stejně jako budova, ve které Café Josty sídlilo.
Z Postupimského nádraží vede prohlídka k české ambasádě, která je jedinečnou ukázkou brutalismu. „Žádnou podobnou stavbu v Berlíně nenajdete,“ řekla Güldnerová. Návštěvníci se od ní mimo jiné dozví, že budovu na prominentní adrese v ulici Wilhelmstrasse navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi a že původně bylo pro výstavbu vybráno jiné místo, a to na sousední parcele v ulici Leipziger Strasse.
„Interiér kombinuje různé materiály, jako jsou dřevo, sklo, beton či textil,“ prohlásila historička, která také poukázala na funkčnost vnitřního uspořádání. „Jsou zde komůrky pro různá rokování, kinosál, prostory pro recepce,“ vypočítala.
Dovnitř velvyslanectví se ale turisté nedostanou, interiér diplomatické mise totiž není součástí prohlídkového okruhu. Pracovníky ambasády navíc v létě čeká stěhování, protože energeticky náročná budova projde rozsáhlou a několikaletou rekonstrukcí. „Doufejme, že po sanaci atmosféra místa zůstane nezměněna,“ poznamenala Güldnerová.
Od velvyslanectví vede prohlídková trasa k někdejšímu Betlémskému kostelu, který byl znám i jako Český betlémský kostel. Původní kostel v roce 1737 daroval tehdejší pruský král Bedřich Vilém I. českým exulantům, kteří kvůli víře prchali ze své vlasti a usazovali se v Berlíně a jeho okolí. Byl vůbec prvním českým kostelem v pozdější německé metropoli a centrem českého života v ní.
Evangelický chrám už ale neexistuje. Za druhé světové války byl při bombardování vážně poškozen a zbylé trosky nechaly úřady komunistické Německé demokratické republiky v roce 1963 strhnout. V roce 2012 zde ale vytvořil španělský umělec Juan Garaizabal obří ocelovou konstrukci, kterou zformoval do podoby zmizelého kostela. „Tento památník je ve skutečné velikosti Betlémského kostela,“ uvedla Güldnerová.
Další zastávkou je České Valašsko, jak kdysi Berlíňané kolonii českých exulantů na jižním konci Wilhelmstrasse u Hallské brány nazývali. „Když v roce 1732 dorazila delegace náboženských uprchlíků k Hallské bráně, jednání o přijetí snadné neměla. Král Bedřich Vilém tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o žebráky a že chce jen řemeslníky, aby mu pomohli s rozvojem města,“ vysvětlila Güldnerová.
Pouť po českých stopách končí v Českém Rixdorfu v Neuköllnu. „Když dorazila další skupina exulantů, dostali neúrodnou půdu za městem Rixdorf,“ řekla o vzniku České vesnice v nynějším Neuköllnu. Zachovaný vesnický ráz je v ostrém kontrastu k metropolitnímu životu. Jen pár kroků od českého osady leží ulice Karl-Marx-Strasse, která je plná každodenního shonu velkoměsta.
O tom, jak hluboko se Češi vepsali do dějin Berlína, svědčí i to, že v jednom z polí znaku Neuköllnu, bývalého města Rixdorf, je dodnes husitský kalich.
