Aktualizace: 14.05.2024 04:12
Moskva – Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999. Problémy Gazpromu odrážejí výrazný dopad evropských sankcí na ruský plynárenský průmysl a také omezení vyplývající ze sílícího partnerství Moskvy s Čínou, píše agentura Reuters.
Dopad mezinárodních sankcí na vývoz ropy Moskva vstřebala snáze, protože Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy po moři na jiné odběratele. Gazprom spoléhal na Evropu jako na svůj největší odbytový trh až do roku 2022, kdy konflikt Ruska s Ukrajinou přiměl Evropskou unii k omezení dovozu plynu od této ruské společnosti.
Podle údajů Gazpromu a výpočtů agentury Reuters dodalo Rusko do Evropy v roce 2022 různými cestami zhruba 63,8 miliardy metrů krychlových plynu. Loni se tento objem snížil o 55,6 procenta na 28,3 miliardy metrů krychlových.
Maximum plynu přečerpal Gazprom do Evropské unie a dalších zemí, jako je Turecko, v roce 2018, bylo to tehdy 200,8 miliardy kubíků. Obchod s Evropou výrazně oslabily i záhadné výbuchy na podmořských plynovodech Nord Stream vedoucích z Ruska do Německa v září 2022.
Rusko se obrátilo na Čínu a snaží se tam zvýšit prodej plynu prostřednictvím plynovodů na 100 miliard metrů krychlových ročně do roku 2030. Koncem roku 2019 zahájil Gazprom dodávky plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře.
Do konce letošního roku plánuje, že roční kapacita Síly Sibiře dosáhne 38 miliard metrů krychlových. Moskva a Peking se v roce 2022 dohodly také na vývozu deseti miliard metrů krychlových z tichomořského ostrova Sachalin.
Největší nadějí Ruska je plynovod Síla Sibiře 2 vedený přes Mongolsko, kterým má proudit 50 miliard metrů krychlových ročně. Ten však narazil na některá úskalí, protože se nepodařilo dohodnout na cenách a na dalších otázkách.
„Gazprom sice bude mít určité dodatečné příjmy z vývozu, až budou všechny tyto plynovody zprovozněny, ale nikdy nebude schopen zcela kompenzovat obchod, o který přišel v Evropě,“ uvedla ředitelka výzkumu plynu a LNG ve společnosti Wood Mackenzie, Kateryna Filippenková.
Rusko se také snaží zřídit v Turecku centrum pro obchodování s plynem, což byla myšlenka, s níž poprvé přišel prezident Vladimir Putin v říjnu 2022. Od té doby ale projekt nezaznamenal žádný významný posun.
I kdyby se Gazpromu podařilo zprovoznit dodávky plynovody do Číny, příjmy z prodeje budou mnohem nižší než z Evropy. Podle moskevské makléřské společnosti BCS činily příjmy Gazpromu z prodeje plynu do Evropy v letech 2015 až 2019 díky měsíčním dodávkám 15,5 miliardy metrů krychlových v průměru 3,3 miliardy dolarů (zhruba 76 miliard Kč) měsíčně. Vezme-li se v úvahu cena 286,9 dolaru za 1000 metrů krychlových, kterou uvádí ruské ministerstvo hospodářství, a loňský vývoz plynu Gazpromu ve výši 22,7 miliardy metrů krychlových, mohla by celková hodnota plynu, který společnost prodala do Číny za celý rok 2023, dosáhnout 6,5 miliardy dolarů, píše Reuters.
Gazprom své příjmy z prodeje do Evropy a Číny pro rok 2023 zvlášť nezveřejnil. Podle analytika Michala Meidana ze společnosti Oxford Institute for Energy Studies je nepravděpodobné, že by Čína Rusku nahradila Evropu jakožto vysoce ziskový trh pro vývoz plynu. „Čína poskytuje Rusku odbyt, ale za mnohem nižší ceny a příjmy než Evropa,“ řekl Meidan agentuře.
V roce 2023 se ruský potrubní plyn prodával do Číny za 6,6 dolaru za milion britských termálních jednotek (mmBtu). V letošním prvním čtvrtletí roku se cena snížila na 6,4 USD/mmBtu. V Evropě se ruský plyn loni prodával za cenu 12,9 USD/mmBtu.
Podle dokumentu, do nějž minulý měsíc nahlédla agentura Reuters, Rusko očekává, že cena plynu pro Čínu bude v příštích čtyřech letech nadále postupně klesat. Nejhorší scénář nevylučuje pokles o 45 procent na 156,7 dolaru za 1000 metrů krychlových (cca 4,4 USD/mmBtu) v roce 2027 oproti roku 2023. Dokument neuvádí, co by mohlo vést k poklesu cen. Rusko ale čelí konkurenci ze strany dalších dodavatelů plynu do Číny potrubím, jako je Turkmenistán, a také dodávkám zkapalněného zemního plynu přepravovaného po moři.
Finanční výsledky Gazpromu, které zahrnují i jeho ropné a energetické jednotky, ukázaly, že tržby z obchodu se zemním plynem se loni snížily o více než polovinu na něco málo přes 3,1 bilionu rublů (770 miliard Kč). Tržby z prodeje ropy a plynového kondenzátu dosáhly 4,1 bilionu rublů, což je podle makléřské společnosti BCS nárůst o 4,3 procenta.
Alexej Belogorjev z moskevského Institutu pro energetiku a finance uvedl, že pro Gazprom by bylo nemožné obnovit ziskovost, pokud se bude spoléhat pouze na plynárenský byznys. Firma by se mohla přeorientovat na výrobu a vývoz čpavku, metanolu a dalších produktů ze zpracování plynu, takový krok ale podle něj rychlou návratnost nepřinese.
„Vyhlídky projektu Síla Sibiře 2 zároveň zůstávají nejasné: Čína s největší pravděpodobností nebude v roce 2030 potřebovat tolik dodatečného dovozu kvůli pravděpodobnému zpomalení růstu poptávky a vysoké míře domácí těžby plynu,“ uvedl Belogorjev.