Aktualizace: 15.05.2024 13:31
Praha – Útočník Jáchym Kondelík si plnými doušky vychutnává možnost hrát na hokejovém mistrovství světa, které je jeho první velkou akcí v seniorské reprezentaci. Čtyřiadvacetiletý obrovitý rodák z Hannoveru v rozhovoru s novináři ocenil velkou podporu rodičů od začátku kariéry a také možnost vídat v akci otce Romana, bývalého brankáře.
„Podpora rodiny, to je nejvíc. Oni mě do hokeje naštěstí nikdy netlačili. Ale kdyby mě k tomu rodiče nevedli a kdybych neviděl tátu hrát odmala, tak bych se k tomu asi nikdy nedostal,“ uvedl Kondelík.
Jeho otec Roman prošel Českými Budějovicemi a Pískem, mihnul se ve Francii a pak zakotvil na řadu sezon v Německu. Většinu jich odchytal právě za Hannover. „Táta byl odjakživa můj vzor. Když jsem ho viděl hrát, tak jsem z toho byl vždy nadšený. Chtěl jsem původně taky do branky, což mi nedovolil. Nakonec si troufnu říct, že to dopadlo dobře,“ řekl s úsměvem Kondelík.
Za podpory svých nejbližších nastupuje i na mistrovství světa v pražské O2 areně. „Už jsem tady měl spoustu lidí: babičky, rodiče, přítelkyni, všechny… Jsem moc rád, že tady mohli být,“ pochvaloval si Kondelík.
Ve čtvrtém útoku národního týmu je dvoumetrový centr nepřehlédnutelný. Jeho parťáky na křídlech jsou Ondřej Beránek a Jakub Flek, který je takřka o 30 centimetrů menší.
„Dva malí a jeden velkej,“ pousmál se Kondelík. „Myslím si, že pan trenér to poskládal z nějakého důvodu. Kluci jsou obrovsky rychlí a mně to trošku pomáhá. Naopak já pomáhám trošku jim s tou výškou a sílou. Myslím, že z toho důvodu nás dal takhle k sobě. Věděl co dělá a myslím si, že nám to zatím klape dobře.“
Na první bod zatím na šampionátu čeká, ale hlavu si tím nezatěžuje. „Máme nějakou roli a práci, kterou věřím, že děláme dobře. Byly na nás nějaké fauly, snažíme se být nepříjemní pro soupeře. Tu roli, kterou jsme dostali, se snažíme plnit na sto procent. Doufám, že trenéři jsou s námi spokojení,“ řekl Kondelík.
Přestože byl v extralize po návratu ze zámoří kometou sezony, na MS je stále trochu anonymní v porovnání s hlavními hvězdami českého týmu, mezi něž patří například Radko Gudas.
„Myslím, že to asi není úplně příjemné, když někam jdete – ať už s rodinou nebo sám – a někdo se furt s vámi chce fotit. Vím, že to diváci myslí dobře, ale třeba zrovna Radko to má obrovský těžké, že ho pozná prakticky každý,“ uvedl Kubalík.
„My si tady můžeme chodit mezi diváky kolem stadionu a do fanzóny a nikdo nás nepozná. To je naprosto skvělé,“ pochvaloval si Kondelík. „Já jsem takhle naprosto spokojený. My s Berym (Ondřejem Beránkem) si chodíme úplně všude,“ dodal.
Je rád, že si právě s nekompromisním bekem může zahrát v jednom týmu. „Když jsem byl mladší, vždycky jsem na něj koukal s tím, že je to neuvěřitelný jakoby blázen v dobrém slova smyslu. Borec, který tvrdí muziku,“ vzpomínal Kondelík. „A když s ním teď můžu být v kabině, tak člověk vidí, jak skvělý člověk to je mimo led. Myslím, že o to cennějšího hráče ho to dělá, když může na ledě hrát tak tvrdě a v kabině je to jeden z nejmilejších a nejhodnějších lidí,“ dodal Kondelík.