Aktualizace: 16.05.2024 14:58
Praha – Český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dnes zastal gruzínské vlády, odmítl její označování za proruskou. Uvedl to na česko-gruzínském právnickém fóru, které uspořádal v pražském Hrzánském paláci. Gruzínský ministr spravedlnosti Rati Bregadze řekl, že cílem kritizovaného zákona o zahraničních agentech je pouze transparentnost a že gruzínská vláda je ochotná zákon přepracovat, pokud od oponentů „uslyší právní argumenty, a nikoliv jen politická prohlášení“.
Zákon o zahraničních agentech, který gruzínský parlament schválil v úterý, vyvolal v zemi protesty desítek tisíc lidí. Evropská unie i NATO Gruzii vyzvaly, aby zákon stáhla, protože jeho přijetím schází z cesty ke vstupu do těchto institucí. Podle kritiků je zákon sepsaný po vzoru Ruska, kde podobná legislativa umožnila Kremlu potlačit opozici a umlčet nezávislá média.
„Za jednu ze základních chyb považuji to, když se díváme našima očima na jakýkoliv jiný stát, který má jinou historii a zeměpisnou polohu. Rozhodovací možnosti Gruzínců jsou jiné než u nás. Musíme se snažit vcítit do toho, v jaké jsou situaci, a teprve poté je můžeme hodnotit,“ prohlásil k tomu Blažek.
Ministr má s gruzínskými kolegy nadstandardní vztahy, v zemi byl už dvakrát na služební cestě a v době českého předsednictví v EU ho přijal i tamní premiér. „Vysvětloval mi, jak složitá je u nich situace ve vztahu k Rusku, když část Gruzie je okupována Rusy. Nechci současnou gruzínskou vládu v situaci, jaká je, nálepkovat jako proruskou. Západ tam armádu nikdy nakonec nepošle, takže oni proti té ruské armádě zůstávají vždycky sami. Jsou na to zvyklí. Chovají se možná jinak, než bychom si představovali, ale jsou sami,“ zdůraznil ministr. Připomněl, že na jihu navíc Gruzie sousedí s Tureckem.
Blažek odmítl, že by fórum s Gruzií bylo vzhledem k aktuálnímu dění v bývalém sovětském státu nevhodně načasované. „Přestat komunikovat by byla chyba,“ řekl. Dodal, že si před týdnem vyžádal stanovisko ministerstva zahraničních věcí, které podle něj konání akce naopak doporučilo. Záměr konzultoval i s premiérem Petrem Fialou (ODS). „Pokud Evropská unie má zájem na tom, aby Gruzie vstoupila do EU, tak je dobré, abychom začali vlastní znalostí právních institucí, neboť jednou z podmínek je to, aby v Gruzii fungoval právní stát řekněme evropského vzoru,“ poznamenal Blažek.
Bregadze se dnes proti označování gruzínské vlády za proruskou ostře ohradil a poukázal na to, že jeho země dlouhodobě bojuje proti ruské okupaci. Podle něj se navzdory složité geopolitické situaci posunula směrem k Evropě.
Nový zákon vyžaduje, aby se organizace, jež dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. „V naší situaci by stát měl mít možnost legálně shromažďovat veškeré informace o zahraničních vlivech a sdílet je s veřejností. Je to otázka naší bezpečnosti,“ míní Bregadze. Řekl, že cílem opatření je transparentnost, po které nevládní organizace samy volají. Zdůraznil také, že na rozdíl od Ruska neobsahuje gruzínský zákon žádné trestní postihy a že je to zákon suverénní nezávislé Gruzie, nikoliv Ruska.
„Od opozice jsme zatím slyšeli jen politická prohlášení. Ať nám dodají právní argumenty například o tom, že zákon odporuje ústavnímu pořádku nebo právu EU. Pak jsme jej ochotni přepracovat,“ uzavřel s tím, že legislativní proces je stále otevřený a že vláda je nad zákonem připravená diskutovat i s mezinárodními partnery.
Od dvoudenního fóra v Česku si Bregadze slibuje výměnu zkušeností například s reformou justice či se sbližováním vnitrostátního práva s evropským. Na dotaz ČTK, v čem podle něj Gruzie může inspirovat české právo, zmínil oblast vězeňství. „Před 12 lety, za prezidenta Michaila Saakašviliho, bylo největším problémem gruzínského vězeňského systému mučení vězňů. Dnes už u štrasburského soudu žádná žaloba kvůli gruzínskému vězeňství neleží. Všichni naši vězni mohou pracovat, vydělávat, jejich výrobky lze kupovat online,“ popsal. Doplnil, že Gruzie vystavěla nové věznice odpovídající evropským standardům a umožnila vězňům formou e-learningu dálkové studium na univerzitách.