Aktualizace: 23.05.2024 11:15
Praha – Sněmovna souhlasila s česko-německou dohodou o údržbě a rozvoji labské vodní cesty. Smlouva stanoví základní parametry pro fungování vodní cesty z Pardubic do Hamburku, má usnadnit její využívání pro nákladní lodě při kombinaci s vodohospodářskými a ekologickými potřebami. Dohodu teď bude moci ratifikovat prezident Petr Pavel.
Česko bude muset zajistit plavební parametry pro úsek z Ústí nad Labem ke státním hranicím s Německem. Návazně na to by mezi Ústím nad Labem až Pardubicemi měla být možná plavba s hloubkou až 230 centimetrů. Německo by na svém území řeky mělo zajišťovat hloubku plavební dráhy 140 centimetrů. Německo také bude podle smlouvy přezkoumávat každých deset let nízkou referenční úroveň vodní hladiny. Na dodržování dohody má dohlížet společná smíšená komise.
Sněmovní souhlas se smlouvou nepodpořila část poslanců TOP 09 a Piráti. Pirátská poslankyně Klára Kocmanová míní, že dohoda není pro Česko výhodná. „Nepovažuji za zodpovězené, proč bychom se měli německé vládě zavazovat větší hloubkou, než mají oni,“ uvedla. V některých úsecích bude podle ní problém závazek splnit, neboť budou nutné stavební práce, které budou podle Kocmanové znamenat zásahy do přírody i do veřejných financí. Poslanec ODS Karel Krejza ale oponoval, že dlouho plánovaná výstavba jezu v Děčíně se smlouvou nesouvisí. „Nemyslím si, že tam existuje nějaká vzácná příroda,“ řekl.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poukazoval už dřív na to, že Labe v Česku má na většině úseků lepší plavební poměry než v Německu. Dohoda zavede podle něho jasná pravidla, jak se budou oba státy o tok starat.
Sněmovna dostala dohodu k projednání v prosinci 2021. Marek Novák (ANO) se dnes pozastavoval nad tím, že v dolní komoře ležela podle něho bezdůvodně více než dva roky. Označil to za ostudu. V úvodním kole poslanci dohodu podpořili letos v březnu.
Zástupci Česka a Německa dohodu podepsali v červenci 2021. Senát souhlasil s ratifikací dohody před dvěma lety, navzdory námitkám ekologicky zaměřených senátorů. Smlouva podle nich předjímá vybudování sporného jezu u Děčína a vodního kanálu u Přelouče. Kupka tehdy tyto výhrady odmítl.
Pro lodní dopravu na Labi dosud neexistuje žádný závazný dokument, který by řešil mezinárodní postavení této vodní cesty. Ta přitom patří do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T. Na všech ostatních evropských vodních cestách mezinárodního významu, například Dunaji, Rýnu nebo Sávě, jednotlivé státy mezi sebou dohody mají.
Sněmovna se vypořádala se třemi z 15 písemných interpelací
Sněmovna se i kvůli omluvám členů vlády, ale také poslanců, vypořádala dnes dopoledne se třemi z 15 písemných interpelací, kterými se mohla zabývat. Tři zcela propadly kvůli nepřítomnosti jejich autorů, k dalších neprojednaným interpelacím by se měla dolní komora vrátit v budoucnu. Nízký počet členů vlády ve Sněmovně kritizovala předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová.
„Považuji za skandální, že se opozice opět dívá do prázdných vládních lavic,“ uvedla. Vládní tábor se pak podle Schillerové nesmí divit tomu, že se snaží zařadit do programu schůzí projednávání svých témat. V tu dobu byl v jednacím sálu ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), kterého Schillerová nazvala „posledním mohykánem“.
Sněmovna zprvu projednala interpelaci místopředsedkyně Sněmovny za ANO Kláry Dostálové na Bartoše na téma zákonného ošetření odborné kvalifikace horských vůdců a průvodců. Pak schůzi na zhruba půl hodiny přerušila do doby, do níž byl omluvený premiér Petr Fiala (ODS). Poslanci tak mohli na základě interpelace dalšího místopředsedy dolní komory za ANO Karla Havlíčka dokončit debatu o podílu českých firem na výrobě pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského dodavatele BAE Systems a vypořádat se s dotazem Schillerové na Fialu na téma paušální daně.
Z dnešního jednacího dne nebo z jeho části se omluvily dvě třetiny z celkového počtu členů vlády a několik desítek poslanců, což bývá o čtvrtcích obvyklé. Sněmovnu v tyto dny zaměstnávají při řádných schůzích zejména pravidelné interpelace, mezinárodní smlouvy nebo různé zprávy. Projednávání písemného dotazu se na plénum dostane v případě, když jeho autor není s odpovědí člena kabinetu spokojený.
