Aktualizace: 25.05.2024 10:37
Brusel – Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.
„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. „Bránit Ukrajině, aby mohla použít tyto zbraně na legitimní vojenské cíle na ruském území, jí velmi ztěžuje obranu,“ řekl dále Stoltenberg. Podle něj legitimní právo Ukrajiny se bránit ruské invazi obsahuje i možnost vést útoky proti vojenským cílům na ruském území.
„Někteří spojenci již tato omezení zrušili,“ uvedl Stoltenberg, aniž uvedl, které státy tak učinily. Pod týdeníku The Economist se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně.
Na tom, zda dovolit Kyjevu vést údery za použití západních zbraní, se státy NATO neshodnou. Britský ministr zahraničí David Cameron nedávno řekl, že Ukrajina může používat pro údery na ruské území zbraně poskytnuté Londýnem. Spojené státy podle tisku sice poskytly rakety s dlouhým doletem ATACMS, Ukrajina se však zavázala, že je nebude používat při útocích na ruské území. Dovolené jsou však útoky na ukrajinská území okupovaná Ruskem, například poloostrov Krym. Německo kvůli obavám z použití při úderech na cíle na ruském území odmítá předat Ukrajině střely s dlouhým doletem Taurus.