Aktualizace: 27.05.2024 10:05
Praha – Iniciativa Přátelé svobodného Ruska, sdružující mimo jiné řadu zákonodárců, otevřeným dopisem vyjádřila nesouhlas a odpor proti gruzínskému kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Uvítala veto tamní prezidentky Salome Zurabišviliové, nicméně předseda parlamentu Šalva Papuašvili už oznámil, že ho poslanci přehlasují. Proti právní normě v Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly desetitisíce Gruzínců jako proti „ruskému zákonu“.
„Sledujeme s obavami vývoj posledních měsíců a dní, který gruzínskou společnost přivedl na hranu hluboké celospolečenské polarizace. Odmítáme násilí ze strany orgánů moci proti protestujícím. Policejní zvůle takového rozměru do civilizované společnosti, kterou bychom rádi uvítali v Evropské unii, nepatří,“ uvedla iniciativa.
Vládní strana Gruzínský sen nedávno prosadila návrh zákona, podle kterého se zpravodajská média a nevládní organizace musejí registrovat jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent svého rozpočtu ze zahraničí. Podle Gruzínského snu má norma vnést větší jasno do financování organizací. Její odpůrci jej pokládají za známku obratu Tbilisi od EU k Rusku, které okupuje část gruzínského území.
Iniciativa vyzvala gruzínskou vládu k obnovení celospolečenské diskuse k věci, ke konstruktivnímu přístupu a definitivnímu zamítnutí zákona, jehož cílem podle ní není transparentnost zahraničního financování, ale útok na občanská práva a svobody, omezování nezávislých organizací a médií a jejich postupná likvidace.
Pokud tamní kabinet zásadně nezmění přístup, iniciativa volá po zavedení sankcí vůči odpovědným představitelům vlády a strany Gruzínský sen v čele s jejím zakladatelem Bidzinou Ivanišvilim a jeho firmami. „Jak Česká republika, tak další státy EU a evropské instituce by měly využít všech prostředků, aby přiměly gruzínskou politickou reprezentaci k vyjednávání a nezahazovaly šanci gruzínské společnosti na evropskou integraci,“ dodala platforma.
Pod výzvou jsou podepsáni například senátor za STAN Marek Hilšer, poslanci Pavel Žáček (ODS) a Petr Gazdík (STAN) nebo europoslanci Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová (oba Piráti).